2020
Eosinophilic esophagitis – 10 years of experience in five Czech pediatric endoscopy centers
PECL, Jakub, Eva KARÁSKOVÁ, Lumír KUNOVSKÝ, František JIMRAMOVSKÝ, Helena SCHNEIDEROVÁ et. al.Základní údaje
Originální název
Eosinophilic esophagitis – 10 years of experience in five Czech pediatric endoscopy centers
Název česky
Eozinofilní ezofagitida – 10 let zkušeností pěti českých pediatrických endoskopických center
Autoři
PECL, Jakub (203 Česká republika, domácí), Eva KARÁSKOVÁ (203 Česká republika), Lumír KUNOVSKÝ (203 Česká republika, domácí), František JIMRAMOVSKÝ (203 Česká republika, domácí), Helena SCHNEIDEROVÁ (203 Česká republika, domácí), Tereza PINKASOVÁ (203 Česká republika, domácí), Markéta VEVERKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Martin JOUZA (203 Česká republika, domácí), Eliška HLOUŠKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Kateřina BAJEROVÁ (203 Česká republika, domácí), Vendula LÁTALOVÁ (203 Česká republika), Mária VÉGHOVÁ-VELGÁŇOVÁ (203 Česká republika), Miloš GERYK (203 Česká republika), Astrid ŠULÁKOVÁ (203 Česká republika), Lenka ŤOUKÁLKOVÁ (203 Česká republika), Damjan JAKŠIČ, Martin ZIMEN (203 Česká republika), Marta JEŽOVÁ (203 Česká republika, domácí), Milan URÍK (703 Slovensko, domácí), Markéta WIESNEROVÁ (203 Česká republika) a Petr JABANDŽIEV (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Gastroenterologie a hepatologie, Praha, Care Comm s.r.o. 2020, 1804-7874
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30209 Paediatrics
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14110/20:00117642
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
eozinofilní ezofagitida; děti; pediatrie; endoskopie
Klíčová slova anglicky
eosinophilic esophagitis; children; pediatrics; endoscopy
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 14. 5. 2021 07:59, Mgr. Tereza Miškechová
V originále
Background: Eosinophilic esophagitis (EoE) is a chronic, progressive inflammatory disease of the esophagus characterized by local eosinophilic infiltration accompanied by symptoms of esophageal dysfunction. The aim of this study was to characterize features of EoE diagnosed regionally and to describe local strategies for its treatment. Methods: The observational survey retrospectively analyzed a data set of child patients with histologically proven EoE from five pediatric endoscopy centers. This analysis focused on describing their general situation (age, gender, symptoms) and also aimed to investigate any possible linkage between age and symptoms or length of diagnosis period. Demographic features; clinical symptoms; laboratory, endoscopic, and histopathological findings; and chosen treatment of patients were recorded and analyzed. Results: From January 2010 to September 2020, 33 new cases of EoE were reported. Strong association of EoE with male sex is consistent with the results from formerly published studies (81.8%). The median age of symptom onset was 7 years, while the median age for diagnosis was almost 13 years. The most common symptoms were reflux symptoms in general (39.4%), followed by vomiting (36.4%), and dysphagia (33.3%). Examination for sensitization to food allergens was performed on 23 (69.7%) patients with diagnosed EoE. Out of these, 17 (51.5% of all cases) were found to be sensitive to some allergens. Most of this subgroup (and 48.5% of all cases) were examined by specific IgE testing, and just 2 (6.1% of all cases) patients were tested only by skin prick tests. Another allergic comorbidity was present in 75.8% of patients, and the most common of these were bronchial asthma and allergic rhinoconjunctivitis (45.5% and 42.2%, respectively). More than two-thirds of patients (69.7%) had abnormal macroscopic findings during diagnostic endoscopy, and the most common were longitudinal furrows and white exudates. The most common initial modality of treatment was to use proton-pump inhibitors (PPI; 93.9%), followed by food elimination (75.8%) and then by corticosteroid administration (63.6%). The vast majority of patients treated with corticosteroids received a topical preparation (90.9%). Conclusion: This is the first retrospective study on pediatric patients with EoE in the Czech Republic. We found similar features of EoE as reported in formerly published works elsewhere. Collecting long-term prospective observational data in a national EoE register of patients in the Czech Republic would significantly improve our knowledge of this disease.
Česky
Úvod: Eozinofilní ezofagitida (EoE) je chronické progresivní zánětlivé onemocnění jícnu charakterizované lokální eozinofilní infiltrací doprovázenou příznaky dysfunkce jícnu. Cílem této studie bylo charakterizovat rysy regionálně diagnostikovaných případů EoE a popsat lokální strategie léčby. Metody: V observační studii byla retrospektivně analyzována data dětských pacientů s histologicky prokázanou EoE v některém z pěti dětských endoskopických center. Tato analýza se zaměřila na obecné charakteristiky pacientů (věk, pohlaví, příznaky) a jejich možnou souvislost s trváním symptomatického onemocnění do stanovení diagnózy. U pacientů byly dále analyzovány demografické parametry, klinické příznaky, laboratorní, endoskopické a histopatologické nálezy a použití různých modalit léčby. Výsledky: Od ledna 2010 do září 2020 bylo zaznamenáno 33 nových případů EoE. Silná vazba EoE na mužské pohlaví byla v souladu s výsledky dříve publikovaných studií (81,8 %). Ačkoliv medián věku pacientů v době prvních příznaků byl 7 let, medián věku v době stanovení diagnózy byl téměř 13 let. Nejčastěji referovaným symptomem byly refluxní příznaky obecně (39,4 %), následované zvracením (36,4 %) a dysfagií (33,3 %). Stanovení senzibilizace proti různým potravinovým alergenům bylo provedeno u 23 (69,7 %) pacientů s EoE. Z těchto pacientů byla u 17 (51,5 % vyšetřovaných) prokázána senzibilizace na některý z potravinových alergenů. Téměř polovina pacientů (48,5 %) byla vyšetřována stanovením specifických IgE a pouze u 2 pacientů (6,1 %) bylo provedeno vyšetření kožními prick testy. Alergická komorbidita byla zjištěna u 75,8 % pacientů, nejčastěji to bylo bronchiální astma a alergická rinokonjunktivitida (45,5 %; resp. 42,2 %). U více než dvou třetin pacientů prokázala diagnostická endoskopie abnormální makroskopické nálezy (69,7 %), nejčastěji podélné rýhy a bílé exsudáty. Nejčastěji zvoleným způsobem léčby byly inhibitory protonové pumpy (93,9 %), následované eliminační dietou (75,8 %) a podáváním kortikosteroidů (63,6 %). Naprostá většina pacientů léčených kortikosteroidy byla léčena topickými formami (90,9 %). Závěr: Jedná se o první retrospektivní studii u pediatrických pacientů s EoE v České republice. U pacientů s EoE byly prokázány velmi podobné charakteristiky jako v dříve publikovaných zahraničních pracích. Dlouhodobě sbíraná prospektivní data v národním registru EoE pacientů České republiky by významně napomohla v dalším získávání znalostí o tomto onemocnění.