Slovesa od substantiv s časovým významem a jejich prefixální deriváty v současné češtině

KOLÁŘOVÁ, Ivana. Slovesa od substantiv s časovým významem a jejich prefixální deriváty v současné češtině. In Jana Bílková - Ivana Kolářová - Miloslav Vondráček. Korpus - lingvistika - empirie. 1. vyd. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2020, s. 178-190. ISBN 978-80-88211-13-6.

Základní údaje

Originální název

Slovesa od substantiv s časovým významem a jejich prefixální deriváty v současné češtině

Název anglicky

Verbs formed from nouns with temporal meaning and their prefix derivatives in contemporary Czech

Autoři

KOLÁŘOVÁ, Ivana (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Praha, Korpus - lingvistika - empirie, od s. 178-190, 13 s. 2020

Nakladatel

Ústav pro jazyk český AV ČR

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60203 Linguistics

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14410/20:00117728

Organizační jednotka

Pedagogická fakulta

ISBN

978-80-88211-13-6

Klíčová slova česky

konverze; prefixace; prefixálně-konverzní proces; reflexivizace; frekvence; derivace; Český národní korpus; časový význam

Klíčová slova anglicky

conversion; prefixation; prefix-conversion process; reflexivization; frequency; derivation; Czech National Corpus; temporal meaning

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Naším záměrem je v textech Českého národního korpusu zjistit repertoár sloves odvozených od substantiv s časovým významem: od samotného substantiva čas, od názvů časových úseků (den, noc, rok), ročních období a jiných období včetně těch, která jsou spojená s tradicemi (masopust), od vlastních jmen svátků (Vánoce, Velikonoce) a osobních jmen spojených se svátky a významnými dny přesně časově určenými (Mikuláš, Štěpán…). Slovesa zjištěná v korpusových textech budou dále popsána a roztříděna: (a) podle slovotvorných vlastností: dřívější korpusové sondy v ČNK ukázaly, že slovesa od substantiv s časovým významem, popř. od názvů svátků a významných dnů patří ke dvěma nejvíce produktivním desubstantivním slovotvorným typům, tj. ke slovesům odvozovaným kmenotvornými sufixy -i- (časit se) a -ova- (nocovat) nebo cirkumfixy ´prefix + -i-´(vročit), ´prefix + -ova-´ (přezimovat); základová substantiva jsou z větší části synchronně neutvořená (čas, den, noc, rok, léto, zima…), méně často odvozená (prázdniny) nebo složená (masopust); současně se pokusíme zjistit, zda a jak často se sama slovesa od uvedených typů substantiv stávají východiskem pro tvoření dalších slov; (b) podle významového vztahu základového substantiva a slovesa, které může vyjadřovat např. změnu časového období (den – dnít se), přiřazení časového údaje (rok – vročit), trávení časového období pojmenovaného substantivem (noc – nocovat, víkend – víkendovat, masopust – masopustit), popř. přizpůsobení se časovému období pojmenovanému substantivem (léto – letnit, zima – zazimovat); (c) podle frekvence: dřívější korpusové sondy ukázaly, že slovesa od substantiv s časovým významem mohou patřit jak do běžné slovní zásoby (např. nocovat), tak spíše k slovům řídkým (např. dnít se), popř. zcela na periferii slovní zásoby (časit se, vánocovat); (d) podle stylových vlastností: předpokládáme, že mezi zjištěnými slovesy jsou výrazy standardní neutrální (nocovat), knižní (dnít se, časit se) i spíše hovorové (víkendovat, prázdninovat), popř. substandardní. Východiskem bude též styl textů, v nichž jsou tato slovesa užívána.

Anglicky

The paper focuses on verbs derived from nouns with temporal meaning (time, date), time unit names (hour, minute, day, night), time periods (spring, summer, winter, weekend, holidays), sections (phase, pause, break) and holidays (Christmas, St. Nicholas Day). While Šmilauer defines them as a specific group in his Novočeské tvoření slov (1971, p. 154), most other publications on word formation and grammar classify them as verbs formed from nouns expressing event circumstances, including temporal, and are presumably understood as marginal expressions. Based on data from the Czech National Corpus, we aim to demonstrate that although the number of verbs derived from nouns with temporal meaning is lower than, for example, verbs formed from the names of persons or from the names of particular inanimate objects, the group includes not only occasional expessions found scarcely (časit se, minutovat) or rarely (dnít se, etapovat). Some verbs expressing time-related meanings are very frequent (nocovat, zimovat). These verbs are formed by conversion using infinitive stem-forming suffixes (letnit, víkendovat), prefix-conversion processes (vkročit, vyjarnit), sometimes in conjunction with reflexivization (jařit se, vyčasit se, rozednit se). Some infrequent verbs (vyčasit se - časit se, rozednít se - dnít se) are probably formed by means of de-prefixation. Many of them consequently become the base word for prefix derivatives including lower frequency verbs (přestávkovat - odpřestávkovat, popřestávkovat, prázdninovat - zaprázdninovat si). They are used in different texts and some of them in specific meanings. For the reasons stated above and due to insufficient research into the topic, verbs formed from nouns with temporal meaning deserve attention.