FOLETTI, Karolina. Společný domov. Helene Iswolsky, ruská emigrace a postrevoluční hnutí. In Promýšlet Evropu 20. století: Idea šťastného domova. 2020.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Společný domov. Helene Iswolsky, ruská emigrace a postrevoluční hnutí
Název anglicky The Common Home. Helene Iswolsky, Russian Emigration and Post-revolution Movement
Autoři FOLETTI, Karolina.
Vydání Promýšlet Evropu 20. století: Idea šťastného domova, 2020.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Vyžádané přednášky
Obor 60101 History
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky Iswolsky; L’Homme 1936; Russian émigré; Post-Revolutionary movement; personalism; New Soviet Man
Změnil Změnil: doc. Mgr. Pavel Suchánek, Ph.D., učo 19371. Změněno: 16. 2. 2021 12:34.
Anotace
Životním tématem ruské emigrantky Helene Iswolsky (1896–1975) bylo Rusko, ztracená vlast. Ve svých textech popisuje Rusko jako hluboce duchovní národ, vzdorující komunistickému režimu. Iswolsky, vychovaná v pravoslavno-protestantské rodině, přijala v r. 1921 katolické vyznání. Církev se pro ni takto stala druhým domovem. Osobní zážitek konverze se výrazně promítl i do její celoživotní práce: na úrovni mezikonfesního dialogu usilovala o sblížení mezi pravoslavnými a katolíky; na společensko-politické úrovni se zasazovala o vytvoření nového společenského uspořádání – antikapitalistického a antikomunistického, postaveného na základech křesťanské morálky. Kniha L’Homme 1936 en Russie soviétique, v níž se Iswolsky zamýšlí nad situací v Sovětském svazu, bude analyzována v kontextu politické situace třicátých let. Stěžejní otázky příspěvku se týkají obrazu Ruska, který autorka tvoří, a recepce tohoto obrazu francouzským publikem.
Anotace anglicky
The life topic of Helene Iswolsky (1896–1975), Russian émigré, was her lost homeland, Russia. In her texts, she describes Russia as a profoundly spiritual nation, resisting the communist regime. Raised in a Protestant-Orthodox family, Iswolsky embraced the Catholic faith in 1921, and the Church became her second home. The personal experience of conversion profoundly affected her work: on the level of the interconfessional dialog, she strove for a better understanding between Orthodox and Catholics; on the politico-social level she stood for the creation a of a new system – anticapitalistic, anticommunist, built on the bases of the Christian ethics. The book L’Homme 1936 en Russie soviétique, in which Iswolsky reflects on the situation of the coeval Soviet Union, will be analyzed with regard to the political context of the 1930s. The crucial questions will concern the image of Russia the author presents, and the reception of this image by the French public.
Návaznosti
MUNI/A/1263/2019, interní kód MUNázev: Kulturní identita v dějinách střední Evropy (Akronym: Kulturní identita)
Investor: Masarykova univerzita, Kulturní identita v dějinách střední Evropy, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty
VytisknoutZobrazeno: 7. 9. 2024 23:18