Morfologie Corpus Callosum a klinický stav u pacientů s
depresivní poruchou

a 2020

Morfologie Corpus Callosum a klinický stav u pacientů s depresivní poruchou

HOŘÍNKOVÁ, Jana, Elis BARTEČKŮ, Marek DOSTÁL, Miloš KEŘKOVSKÝ, Alena DAMBORSKÁ et. al.

Základní údaje

Originální název

Morfologie Corpus Callosum a klinický stav u pacientů s depresivní poruchou

Název česky

Morfologie Corpus Callosum a klinický stav u pacientů s depresivní poruchou

Název anglicky

Corpus Callosum morphology and clinical state in patients with major depression

Autoři

HOŘÍNKOVÁ, Jana, Elis BARTEČKŮ, Marek DOSTÁL, Miloš KEŘKOVSKÝ, Alena DAMBORSKÁ a Petra ŠTROCHOLCOVÁ

Vydání

Změny klimatu v české psychiatrii: Sborník příspěvků XIII. sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP 2020, 2020

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30215 Psychiatry

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Příznaky

Recenzováno

Změněno: 15. 3. 2021 09:19, Mgr. Tereza Miškechová

Anotace

V originále

Úvod: U depresivní poruchy jsou nacházeny změny morfologie několika mozkových struktur. Vedle nejčastěji uváděných struktur jako je hippocampus, amygdala nebo cingulární kortex jsou změny patrné také ve struktuře corpus callosum (CC). V naší studii jsme se pokusili podrobněji prozkoumat objem jednotlivých částí corpus callosum ve vztahu k tíži depresivní symptomatologie. Metodika: Do studie bylo zařazeno 20 pacientů s alespoň středně-těžkou depresivní epizodou ve věku 18 – 65 let. U pacientů bylo v nejkratším možném období po zahájení hospitalizace, v období před stabilizací terapie, provedeno měření tíže depresivní symptomatologie pomocí škály Clinical Global Impression (CGI) a Montgomery–Åsbergovy škály tíže deprese (MADRS) a vyšetření magnetickou rezonancí (MR) mozku. T1 data získaná MR byla segmentována pomocí aplikace FreeSurfer, přičemž do statistického zpracování vstupoval celkový objem mozku, objem bílé a šedé hmoty, celkový objem CC a objem jednotlivých částí CC a to jako frakce celkového intrakraniálního objemu. Ve statistickém zpracování byly využity obecné lineární modely. Výsledky: Při analýze vlivu CGI na objem jednotlivých zvolených struktur byla zjištěna signifikantní souvislost mezi CGI a celkovým objemem bílé hmoty (F = 6,07, p = 0,025) a objemem zadní-střední části CC (F = 5,1, p = 0,038). Při analýze MADRS pak byla zjištěna signifikantní souvislost mezi hodnotou MADRS a objemem středního-zadního segmentu CC (F = 5,64, p = 0,031). Závěr: V souladu s literaturou jsme potvrdili souvislost mezi tíží depresivní symptomatologie a změnami corpus callosum. Hlavní limitací této studie je malá velikost souboru. V dalším výzkumu se budeme soustředit na změny corpus callosum v průběhu terapie a také na analýzu tvaru jiných struktur.

Citovat

HOŘÍNKOVÁ, Jana, Elis BARTEČKŮ, Marek DOSTÁL, Miloš KEŘKOVSKÝ, Alena DAMBORSKÁ a Petra ŠTROCHOLCOVÁ. Morfologie Corpus Callosum a klinický stav u pacientů s depresivní poruchou. In Změny klimatu v české psychiatrii: Sborník příspěvků XIII. sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP 2020. 2020.

@proceedings{1728748,
   author = {Hořínková, Jana and Bartečků, Elis and Dostál, Marek and Keřkovský, Miloš and Damborská, Alena and Štrocholcová, Petra},
   booktitle = {Změny klimatu v české psychiatrii: Sborník příspěvků XIII. sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP 2020},
   language = {cze},
   title = {Morfologie Corpus Callosum a klinický stav u pacientů s depresivní poruchou},
   url = {https://www.psychiatrie.cz/images/2020/2020_SjezdPS_ABSTRAKTA_ALL.pdf},
   year = {2020}
}

TY  - CONF
ID  - 1728748
AU  - Hořínková, Jana - Bartečků, Elis - Dostál, Marek - Keřkovský, Miloš - Damborská, Alena - Štrocholcová, Petra
PY  - 2020
TI  - Morfologie Corpus Callosum a klinický stav u pacientů s depresivní poruchou
UR  - https://www.psychiatrie.cz/images/2020/2020_SjezdPS_ABSTRAKTA_ALL.pdf
N2  - Úvod: U depresivní poruchy jsou nacházeny změny morfologie několika mozkových struktur. Vedle nejčastěji uváděných struktur jako je hippocampus, amygdala nebo cingulární kortex jsou změny patrné také ve struktuře corpus callosum (CC). V naší studii jsme se pokusili podrobněji prozkoumat objem jednotlivých částí corpus callosum ve vztahu k tíži depresivní symptomatologie. Metodika: Do studie bylo zařazeno 20 pacientů s alespoň středně-těžkou depresivní epizodou ve věku 18 – 65 let. U pacientů bylo v nejkratším možném období po zahájení hospitalizace, v období před stabilizací terapie, provedeno měření tíže depresivní symptomatologie pomocí škály Clinical Global Impression (CGI) a Montgomery–Åsbergovy škály tíže deprese (MADRS) a vyšetření magnetickou rezonancí (MR) mozku. T1 data získaná MR byla segmentována pomocí aplikace FreeSurfer, přičemž do statistického zpracování vstupoval celkový objem mozku, objem bílé a šedé hmoty, celkový objem CC a objem jednotlivých částí CC a to jako frakce celkového intrakraniálního objemu. Ve statistickém zpracování byly využity obecné lineární modely. Výsledky: Při analýze vlivu CGI na objem jednotlivých zvolených struktur byla zjištěna signifikantní souvislost mezi CGI a celkovým objemem bílé hmoty (F = 6,07, p = 0,025) a objemem zadní-střední části CC (F = 5,1, p = 0,038). Při analýze MADRS pak byla zjištěna signifikantní souvislost mezi hodnotou MADRS a objemem středního-zadního segmentu CC (F = 5,64, p = 0,031). Závěr: V souladu s literaturou jsme potvrdili souvislost mezi tíží depresivní symptomatologie a změnami corpus callosum. Hlavní limitací této studie je malá velikost souboru. V dalším výzkumu se budeme soustředit na změny corpus callosum v průběhu terapie a také na analýzu tvaru jiných struktur.
ER  -

HOŘÍNKOVÁ, Jana, Elis BARTEČKŮ, Marek DOSTÁL, Miloš KEŘKOVSKÝ, Alena DAMBORSKÁ a Petra ŠTROCHOLCOVÁ. Morfologie Corpus Callosum a klinický stav u pacientů s depresivní poruchou. In \textit{Změny klimatu v české psychiatrii: Sborník příspěvků XIII. sjezdu Psychiatrické společnosti ČLS JEP 2020}. 2020.

Podrobný výpis o publikaci