2020
Současné trendy v léčbě a diagnostice chronické nespavosti
KEC, David, Ondřej LUDKA, Veronika HAMERNÍKOVÁ, Jan KUBÁNEK, Josef BEDNAŘÍK et. al.Základní údaje
Originální název
Současné trendy v léčbě a diagnostice chronické nespavosti
Název anglicky
Current trends in the treatment and diagnosis of chronic insomnia
Autoři
KEC, David (203 Česká republika, domácí), Ondřej LUDKA (203 Česká republika, garant, domácí), Veronika HAMERNÍKOVÁ (203 Česká republika), Jan KUBÁNEK (203 Česká republika), Josef BEDNAŘÍK (203 Česká republika, domácí) a Eva VLČKOVÁ (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Česká a slovenská psychiatrie, Galén, 2020, 1212-0383
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30210 Clinical neurology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14110/20:00117945
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
Klíčová slova česky
doporučené postupy; hypnotika; kognitivně-behaviorální terapie; nespavost; psychoterapie
Klíčová slova anglicky
cognitive-behavioral therapy; guidelines; hypnotics; insomnia; psychotherapy
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 3. 3. 2021 15:29, Mgr. Tereza Miškechová
V originále
Přehledné sdělení shrnuje aktuální možnosti diagnostiky a léčby chronické nespavosti a reflektuje specifika českého prostředí (dostupnost jednotlivých léků, možnosti kognitivně-behaviorální terapie). Vychází z recentně aktualizovaných mezinárodních klinických doporučení v oblasti somnologie i doporučení odborných společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Doporučené postupy Evropské společnosti pro výzkum spánku (European Sleep Research Society), Americké akademie spánkové medicíny i Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně se shodují, že léčbou první volby chronické nespavosti je kognitivně-behaviorální terapie (respektive úvodní behaviorální terapie následně rozšířená do klasického kognitivně-behaviorálního pojetí). Při selhání či nedostupnosti psychoterapie panuje shoda na léčbě nespavosti agonisty benzodiazepinových receptorů (zolpidem, zopiklon; terapie nesmí překročit čtyři týdny) a při současné nespavosti a depresi pak léčba sedativními antidepresivy (agomelatin, amitriptylin, mirtazapin). Rovněž mezi těmito doporučenými postupy panuje shoda na nedoporučených (nevhodných) lécích a lékových skupinách: nedoporučena jsou antihistaminika (promethazin), antipsychotika (chlorprothixen, levomepromazin, quetiapin, olanzapin), fytofarmaka (meduňka, tryptofan, mučenka, valeriánské kapky), dále homeopatika a akupunktura. Podávání melatoninu je doporučeno u pacientů starších 55 let jak Psychiatrickou společností, tak Společností všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, naopak není doporučeno evropskými ani americkými doporučenými postupy. Trazodon je doporučen oběma českými i evropskými doporučenými postupy, pro riziko nežádoucích účinků (či absenci dat o jejich výskytu) není doporučen americkou akademií spánkové medicíny. Doporučené postupy Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně zmiňují psychoterapii jen okrajově a pouze jako výčet režimových opatření a kontroly stimulů. S ostatními doporučenými postupy se shodují pouze v možnosti využít antidepresiva (trazodon, mirtazapin, agomelatin) a v užití zolpidemu (jen u pacientů starších 65 let a jen dlouhodobě - v rozporu s ostatními doporučenými postupy i příbalovou informací). Pro potenciál synchronizovat biologické rytmy jsou favorizována antiepileptika (lamotrigin, valproát sodný), stabilizátory nálady (lithium) a antipsychotika druhé generace (tiapridal, olanzapin, risperidon). Indikace vyplývající z příbalové informace i nežádoucí účinky a rizika léků nejsou zohledněny. Kromě zolpidemu je u pacientů starších 65 let doporučován i alprazolam a bromazepam k dlouhodobé substituci "endogenních benzodiazepinů". Úloha fytofarmak (levotryptofanu a valeriánských kapek) je považována za "nezanedbatelnou".
Anglicky
The review summarizes the current possibilities of diagnosis and treat-ment of chronic insomnia and reflects the specifics of the Czech environment (the availability of individual drugs, possibilities of cognitive-behavioral therapy). It is based on recently updated international clinical recommendations in the field of somnology (European Sleep Research Society, American Academy of Sleep Medicine) as well as on the recommendations of professional societies of the Czech Medical Association (CzMA). According to guidelines of the European Sleep Research Society, American Academy of Sleep Medicine and Czech Psychiatric Association (CzMA) is Cognitive behavioral therapy the first-choice therapy, and in case of unavailability or insufficient effect it is recommended to administer benzodiazepine receptor agonists (zolpidem, zopiclone; for maximum of four weeks). In case of comorbid insomnia and depression should be used selected antidepressants (agomelatine, amitriptyline, mirtazapine). All these guidelines are in concordance that below cited drugs (and therapies) arent recommended: antihistamines (promethazine), antipsychotics (chlorprothixene, levomepromazine, quetiapine, olanzapine), phytopharmaceuticals (lemon balm, passionflower, valerian drops), homeopathy and acupuncture. Usage of melatonin is recommended according to Guidelines of the Czech Psychiatric Association (CzMA) and Czech Society of General Practice (CzMA), but isn´t recommended according to European Sleep Research Society and American Academy of Sleep Medicine. Trazodone is not recommended for the risk of side effects (or lack of the data on their side effects) according to American guide-lines, but is recommended according to all others cited guidelines. Guidelines of the Czech Society of General Practice (CzMA) mentioned psychotherapy marginally and only as a list of regime rules and stimulus controls. These guidelines are in concordance with other cited guidelines in recommendation of usage Anti-depressants (trazodone, mirtazapine, agomelatine), antiepileptics (lamotrigine, valproate de-vices), mood stabilizers (lithium) and in usage of zolpidem (but only in patients over 65 and only in long-term scheme - in conflict with other cited guidelines and summary of product characteristics). The second-generation antipsychotics (tiapride, olanzapine, risperidone) and anticonvulsants (lamotrigine, valproate acid) are preferred for the potential to synchronize biological rhythms. Indications of summary product characteristics as well as adverse reactions and risks of drugs were not accounted. In patients over 65 years, zolpidem, alprazolam and bromazepam are recommended as a long-term substitution of lack of "endogenous benzodiazepine". The role of phytopharmaceuticals (L-tryptophan, Valerian drops) is "not negligible".
Návaznosti
| MUNI/A/1325/2019, interní kód MU |
|