2021
Rhetoric of War : The Imagination of War in Medieval Written Sources. Central and Eastern Europe in the High Middle Ages
KALHOUS, David a Ludmila LUŇÁKOVÁZákladní údaje
Originální název
Rhetoric of War : The Imagination of War in Medieval Written Sources. Central and Eastern Europe in the High Middle Ages
Autoři
KALHOUS, David (203 Česká republika, garant, domácí) a Ludmila LUŇÁKOVÁ (203 Česká republika)
Vydání
Amsterdam, Toronto, The Christianity and War in ‘Younger Europe’ : Church at War, Religion in War, Perception of War in Medieval East Central Europe and Scandinavia, od s. 207-225, 19 s. 2021
Nakladatel
Arc Humanities Press/Amsterdam University Press
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Kanada
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/21:00121070
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-1-64189-133-2
Klíčová slova anglicky
warfare; chronicles; middle ages; east central europe; Cosmas of Prague; Gallus Anonymus; Tale of bygonne years; Widukind
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 8. 4. 2022 09:47, Mgr. et Mgr. Stanislav Hasil
V originále
The authors scrutinized clerical imagination of war in selected medieval chronicles and other narrative sources written between 1000 and 1300 in Bohemia, Hungary, Poland, and Rus. Firstly, attention was paid to the problem of how much consideration was given to the armed conflicts in those narratives. Secondly, they looked at the conditions under which condition the war was not condemned, but appreciated as a solution of a conflict ( “just war”). Thirdly, it was necessary to study rhetoric devices (vocabulary, metaphoric, body language, etc.) used by medieval chroniclers to describe a war.
Česky
Autoři zkoumali imaginaci války ve vybraných středověkých kronikách a dalších narativních pramenech psaných mezi lety 1000 a 1300 v Čechách, Maďarsku, Polsku a na Rusi. Nejprve byla pozornost věnována problému, jak velká pozornost byla věnována ozbrojeným konfliktům v těchto příbězích. Zadruhé, zkoumali podmínky, za nichž nebyla válka odsouzena, ale byla oceněna jako řešení konfliktu („spravedlivá válka“). Zatřetí studovali rétorické prostředky (slovní zásobu, metaforiku, řeč těla atd.) používané středověkými kronikáři k popisu války.