Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@proceedings{1745196,
author = {Damborská, Alena and Honzírková, Eliška and Bartečků, Elis and Hořínková, Jana and Fedorová, Sylvie and Ondruš, Šimon and Michel, Christoph M. and Rubega, Maria},
booktitle = {63. česko-slovenská psychofarmakologická konference},
title = {Alterace efektivní konektivity pravé amygdaly u deprese},
url = {http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/Psychiatrie_2021/Psychiatrie_Suppl_12021/klinicka_Psych_suppl_1_2021_web.pdf},
year = {2021}
}
TY - CONF
ID - 1745196
AU - Damborská, Alena - Honzírková, Eliška - Bartečků, Elis - Hořínková, Jana - Fedorová, Sylvie - Ondruš, Šimon - Michel, Christoph M. - Rubega, Maria
PY - 2021
TI - Alterace efektivní konektivity pravé amygdaly u deprese
UR - http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/Psychiatrie_2021/Psychiatrie_Suppl_12021/klinicka_Psych_suppl_1_2021_web.pdf
N2 - Úvod: Kortiko-bazální ganglia-thalamo-kortikální a limbické okruhy jsou považovány za klíčové hráče v patofyziologii deprese. Stimulace hlubokých mozkových struktur může zlepšit symptomy u farmakorezistentní deprese. Nicméně, je třeba lépe pochopit konektivitu anatomických struktur potenciálně využitelných pro léčbu hlubokou mozkovou stimulací (DBS). Metody: S využitím 128-kanálového EEG jsme studovali klidovou efektivní konektivitu u 25 zdravých subjektů a 26 pacientů s alespoň středně těžkou depresivní fází v rámci bipolární afektivní poruchy, depresivní fáze nebo periodické depresivní poruchy. Spočítali jsme parciální směrovou koherenci ze zdrojových EEG signálů zaměřených na amygdalu, přední cingulum, putamen, pallidum, kaudátum a thalamus. Efektivní konektivitu jsme posoudili na základě parametrů: globální efektivita celého mozku a lokální efektivita, klastrovací koeficient, odtok a síla vybraných hlubokých mozkových struktur. Výsledky: V pravé amygdale byly všechny parametry konektivity signifikantně vyšší (p < 0.001) u pacientů ve srovnání s kontrolami. Globální efektivita byla signifikantně vyšší (p < 0.05) u pacientů ve srovnání s kontrolami a snižovala se s vyšší intenzitou farmakoterapie (R2=0.59 a p=1.52e-05). Závěr: Výsledky studie (Damborská et al., 2020) ukazují na důležitou roli amygdaly v neurobiologii deprese. Pro posouzení vhodnosti amygdaly jako možného cíle DBS v léčbě farmakorezistentní deprese bude zapotřebí realizace klinických studií. Studie byla podpořena programem “Horizon 2020 - rámcový program EU pro výzkum a inovace” v rámci Akce Marie Skłodowska-Curie grantem No. 739939.
ER -
DAMBORSKÁ, Alena, Eliška HONZÍRKOVÁ, Elis BARTEČKŮ, Jana HOŘÍNKOVÁ, Sylvie FEDOROVÁ, Šimon ONDRUŠ, Christoph M. MICHEL a Maria RUBEGA. Alterace efektivní konektivity pravé amygdaly u deprese. In \textit{63. česko-slovenská psychofarmakologická konference}. 2021.
|
