ŠEJNOHA MINSTEROVÁ, Alžběta, Roman GRMELA a Irena REKTOROVÁ. Vliv intenzivní tanečně-pohybové intervence na mikrostrukturní vlastnosti mozkové tkáně u seniorů. In 66.český a slovenský sjezd klinické neurofyziologie. 2019.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Vliv intenzivní tanečně-pohybové intervence na mikrostrukturní vlastnosti mozkové tkáně u seniorů
Autoři ŠEJNOHA MINSTEROVÁ, Alžběta, Roman GRMELA a Irena REKTOROVÁ.
Vydání 66.český a slovenský sjezd klinické neurofyziologie, 2019.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Konferenční abstrakt
Obor 30103 Neurosciences
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Organizační jednotka Středoevropský technologický institut
Změnil Změnila: Mgr. Pavla Foltynová, Ph.D., učo 106624. Změněno: 15. 3. 2021 19:59.
Anotace
Tanec je aktivita, která úzce souvisí s fyzickou zdatností i kognitivními funkcemi. Vyžaduje například motorické učení, fyzickou výdrž, koordinaci a rovnováhu, synchronizaci pohybu se skupinou a zapojení pozornostních a exekutivních 16 funkcí[1].Tato studie se zaměřuje na vliv šestiměsíční tanečně-pohybové intervence (TPI) na fyzickou zdatnost a kognitivní funkce seniorů a s tím spojené změny v mikrostrukturních vlastnostech mozkové tkáně, hodnocené pomocí difusního tensorového (DTI) MR zobrazování. Kohorta 76 seniorů byla randomizována do skupiny podstupující TPI a kontrolní skupiny bez intervence. TPI probíhala 3 x 60 minut týdně po dobu 6 měsíců. Participanti podstoupili testy fyzické zdatnosti, neuropsychologické vyšetření a DTI MRI vyšetření v čase 0 a 6 měsíců. Data byla hodnocena pomocí mixedANOVy(faktory čas, skupina) a parciálních korelací.DTI data byla analyzována Tract-based Spatial Statistics (TBSS), parametry frakční anisotropie (FA) a střední difuzivita (MD). Specificky jsme se zaměřili na kortikospinální trakt (CST), superior longitudinal fasciculus (SLF), corpus callosum (CC) a fornix. ANOVA odhalila signifikantní změnu v kontrastu čas*skupina u dvou testů fyzické zdatnosti (p=0.006, resp. 0.021) a v pozornostní doméně (p=0.015). Ve všech případech došlo ke zlepšení v TPI skupině. V TPI skupině byl prokázán pozitivní vztah mezi výkonem v jednom z testů fyzické zdatnosti a globálním FA (p=0.020, rho=0.41). Pozitivní vztah mezi testy fyzické zdatnosti a DTI metrikami byl sledován také v jednotlivých traktech zájmu. TBSS neukázalo žádné signifikantní rozdíly mezi skupinami. Nově jsme ukázali, že krátkodobá intenzivní TPI vede ke zvýšení fyzické zdatnosti (výdrž, hbitost, rovnováha) prostřednictvím zlepšení strukturní konektivity v bílé hmotě, jak globálně, tak ve specifických traktech zájmu, které jsou aktivní v regulaci motorického učení a chování, koordinaci a řízení volního pohybu.
VytisknoutZobrazeno: 27. 8. 2024 22:06