2020
Prostorové vymezení polohy a objemu struskové akumulace v národní přírodní památce Rudické propadání s pomocí geofyzikálních metod
BALDÍK, Vít, Martin DOSTALÍK, Jan SEDLÁČEK, Roman NOVOTNÝ, David BURIÁNEK et. al.Základní údaje
Originální název
Prostorové vymezení polohy a objemu struskové akumulace v národní přírodní památce Rudické propadání s pomocí geofyzikálních metod
Název česky
Prostorové vymezení polohy a objemu struskové akumulace v národní přírodní památce Rudické propadání s pomocí geofyzikálních metod
Název anglicky
Position, extent and volume of slag accumulation in the cave system of the Rudice Sinkhole, a National Nature Monument, studied geophysical methods
Autoři
BALDÍK, Vít (203 Česká republika), Martin DOSTALÍK (garant), Jan SEDLÁČEK, Roman NOVOTNÝ, David BURIÁNEK, Jana JANDERKOVÁ, Eva KRYŠTOFOVÁ, Hana KRUMLOVÁ (203 Česká republika, domácí), Jiří NEČAS, Karolína FAKTOROVÁ a Stanislav LEJSKA
Vydání
Zprávy o geologických výzkumech, Česká geologická služba, 2020, 0514-8057
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10505 Geology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14310/20:00118487
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky
Rudické propadání; propadání potoka; geofyzikální průzkum; elektrická rezistivní tomografie; vertikální elektrické sondování; podzemni radar; speleotémy; objem strusky
Klíčová slova anglicky
The Rudice Sinkhole; stream sink; geophysical survey; electrical resistivity tomography; vertical electrical sounding; ground penetrating radar; speleothems; slag volume
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 20. 4. 2021 13:17, Mgr. Marie Šípková, DiS.
V originále
Národní přírodní památka Rudické propadání je silně zasažena struskovým materiálem vyplaveným ze staré akumulace strusky po těžbě železné rudy. Struska z nedaleké staré slévárny železa byla v 19. století vysypána na svahy rokle „Ve Struskách“. Během silných srážkových epizod byla struska postupně splachována do žlebu občasného potoka vstupujícího do krasového systému Rudického propadání. Struska odváděná do krasového systému mechanicky poškozuje krápníkovou a sintrovou výzdobu a ztěžuje pohyb speleologům prozkoumávajícím jeskyně. Jedním z hlavních cílů projektu bylo stanovení celkového objemu uložené strusky pro účely péče o CHKO Moravský kras. Průzkumné vrtání struskových hald a přemístěného struskového materiálu je v tak obtížně přístupném členitém terénu velmi nákladné, proto bylo k výzkumu zvoleno několik geoelektrických metod využívajících rozdíly v měrném odporu různých geoelektrických těles. Uvažovaný geofyzikální model se skládá ze 3 hlavních kvazihomogenních geoelektrických vrstev: akumulace strusky, kvartérní sedimenty a podkladový vápenec. Výsledky aplikované tomografie elektrického odporu (ERT), vertikálního elektrického sondování (VES) a radaru pronikajícího do země (GPR) spolu s mapováním a průzkumnými jámami poskytly dostatečné množství dat pro stanovení plošného rozsahu a tloušťky struskového materiálu uloženého ve vyšetřované oblasti.
Anglicky
The Rudické propadání National Nature Monument (The Rudice Sinkhole) has been strongly affected by slag material washed down from the disturbed slag heaps, then transported by intermittent stream and redeposited in the gully called "Ve Struskách" (In slags) located upstream the sinkhole. Slag from a nearby old iron foundry was dumped on the slopes of the gully in the 19th century. During some heavy rainfall events, the slag was occasionally washed down into an episodic stream channel entering the local karst system near the Rudice Sinkhole. There are many similar slag heaps contaminating the Protected Landscape Area of Moravian Karst. The slag drained into the karst system and caves damages mechanically the karst dripstone and sinter decoration and makes difficult the movement of speleologists investigating the caves. One of the major project objectives was to establish the total volume of the deposited slag for the purpose of the management of the Moravian Karst Protected Landscape Area. Exploratory drilling of slag heaps and redeposited slag material is thought to be inappropriately expensive in such a difficult rough topography. Consequently, several geoelectrical methods exploiting differences in resistivities of various geoelectric bodies were selected and used to determine the thickness of different parts of the slag deposition. The considered geophysical model consists of 3 major quasi-homogeneous geoelectric layers: slag accumulation, Quaternary sediments, and the underlying limestone. The results of the applied electrical resistivity tomography (ERT), vertical electrical sounding (VES), and ground penetrating radar (GPR) together with field mapping and test pits provided a sufficient amount of data to establish the areal extent and thickness of the slag material deposited in the area investigated. Moreover, the GIS analyses of local topography, insertion of geophysical measurements together with an overall interpretation of the obtained data gave interesting results leading to a new assessment of the extent and thickness of the deposited slag. On the other hand, if the issue of the old burden related to the distribution and deposition of slag material would be not resolved, it may endanger the major subject of environmental protection of the Moravian Karst Protected Landscape Area as a whole.