Brünner Texte, Brünner Text nach 1890. Naturalismusdiskurse um Josef Merhaut und Philipp Langmann

BUDŇÁK, Jan. Brünner Texte, Brünner Text nach 1890. Naturalismusdiskurse um Josef Merhaut und Philipp Langmann. Stifter Jahrbuch, Neue Folge. München: Adalbert Stifter Verein, 2020, roč. 34, č. 1, s. 61-89. ISSN 0932-2701.

Základní údaje

• Originální název: Brünner Texte, Brünner Text nach 1890. Naturalismusdiskurse um Josef Merhaut und Philipp Langmann
• Název anglicky: Brno and its Text, Brno and its Texts after 1890. Discourses of Naturalism by Josef Merhaut and Philipp Langmann
• Autoři: BUDŇÁK, Jan (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Stifter Jahrbuch, Neue Folge, München, Adalbert Stifter Verein, 2020, 0932-2701.

Další údaje

• Originální jazyk: němčina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60206 Specific literatures
• Stát vydavatele: Německo
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/20:00118491
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: naturalism; industrial literature; interculturality; Moravia; Czech lands
• Štítky: rivok
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Im Beitrag wird - vor dem Hintergrund von Interkulturalitätsmodellen, die für zentraleuropäische Städte bzw. Literaturen der Moderne in Frage kommen - vornehmlich die Rezeption von den frühnaturalistischen Erzählbänden von Josef Merhaut (Povídky, Vrah?, 1890, u.a.) und Philipp Langmann (Arbeiterleben!, 1893, u.a.) untersucht. Diese in thematischer und ästhetischer Hinsicht nah verwandten 'Brünner' Texte werden zwar journalistisch streng einsprachig rezipiert (Merhaut in tschechischsprachiger, Langmann in deutschsprachiger Presse), das Rezeptionsmuster ist jedoch dasselbe: beide werden als junge Modernisten begrüßt, die allerdings den Naturalismus Zolascher Prägung "human" gestalten, die "Seele des Arbeiters" suchen und finden. Beide werden auch für die Kontinuität der jeweiligen (realistischen) Literatur in Anspruch genommen: Merhaut für die tschechische, Langmann für die deutsche. Die Rezeptionsgeschichte von Langmanns Brünner Erfolgsdrama Bartel Turaser (1897/8), in der Merhaut eine wesentliche Rolle spielt, stellt allerdings abschließend die "nationalliterarische" Inszenierung getrennter, einsprachiger Rezeptionslinien in Frage.

Anotace anglicky

In the article - against the background of intercultural models that come into question for central European cities and literatures of modernism - the reception of the early naturalistic volumes of stories by Josef Merhaut (Povídky, Vrah ?, 1890, etc.) and Philipp Langmann (Arbeiterleben!, 1893, among others) is examined. These 'Brno' texts, which are closely related in thematic and aesthetic terms, are received in a strictly monolingual manner by critics (Merhaut in the Czech-language press, Langmann in the German-language press), but the patterns of reception are the same: both are welcomed as young modernists who, however, embody the naturalism of Zola's in a "humane" shape, they seek and find the "soul of the worker". Both are also used by critics to document the continuity of the respective (realistic) literature: Merhaut for the Czech, Langmann for the German. The reception history of Langmann's successful Brno drama Bartel Turaser (1897/8), in which Merhaut played an essential role, however, finally questions the "national literary" staging of separate, monolingual reception lines.

Návaznosti

• MUNI/A/1004/2019, interní kód MU: Název: Vývojové tendence německého jazyka a německé literatury v kontextu moderního germanistického výzkumu (Akronym: Germanistický výzkum)

Investor: Masarykova univerzita, Vývojové tendence německého jazyka a německé literatury v kontextu moderního germanistického výzkumu, DO R. 2020_Kategorie A - Specifický výzkum - Studentské výzkumné projekty