2021
L'anatomie de la prison selon François Bon et Philippe Claudel. Regards croisés.
DYTRT, PetrZákladní údaje
Originální název
L'anatomie de la prison selon François Bon et Philippe Claudel. Regards croisés.
Název česky
Anatomie vězení podle Françoise Bona a Philippe Claudala. Skřížené pohledy.
Název anglicky
The anatomy of the prison according to François Bon and Philippe Claudel. Crossed looks.
Autoři
Vydání
Philippe Claudel « Écrire et rêver les images » 2021
Další údaje
Jazyk
francouzština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
60204 General literature studies
Stát vydavatele
Francie
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
Philippe Claude; prison; Le bruit des Trousseaux; Francois Bon; Prison
Klíčová slova anglicky
Philippe Claude; prison; Le bruit des Trousseaux; Francois Bon, Prison
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 19. 1. 2022 15:15, doc. Mgr. Ivo Buzek, Ph.D.
V originále
Deux hommes singuliers, deux expériences existentielles fort différentes, deux écritures tout à fait distinctes, pourtant certains thèmes, ou plutôt lieux permettent de mettre les deux écrivains côte à côte. Le cinéma, la Lorraine et, en fin de compte, la prison. Comme si ces trois espaces étaient liés, car c’est à la prison en Lorraine qu’ils vont trouver une matière, pleinement carcérale, qui donnera lieu au livre et au film. La problématique de mon propos pourrait se traduire comme une tentative de de donner des éléments de réponse à la question de savoir comment procède cette écriture de la fin du 20e siècle qui se donne pour but de saisir le vécu de la prison ? Peut-on parler d’une esthétisation, voire poétisation du milieu pénitentiaire à la manière du roman traditionnel ? Comment « figurer les êtres marginalisés ou/ET perdus de vue » ? Comment cadrer et ne pas juger ?
Česky
Dva odlišní lidé muži, dva velmi odlišné existenciální zážitky, dva velmi odlišné texty, přesto určitá témata nebo spíše místa umožňují, aby byli oba spisovatelé postaveni vedle sebe. Film, Lotrinsko a vězení. Jako by tyto tři prostory byly propojeny, protože právě ve vězení najdou materiál, z nějž vznikne kniha a film. Podstatu tohoto článku lze definovat jako pokus o odpovědi na otázku, jak probíhá literární psaní na konci 20. století, jehož cílem je zachytit zkušenost s vězením? Můžeme mluvit o estetizaci nebo dokonce poetizaci vězeňského prostředí na způsob tradičního románu? Jak „zachytit bytosti na okraji společnosti, od nichž odvracíme pohled?“ Jak je zachytit a nesoudit?
Anglicky
Two singular men, two very different existential experiences, two quite distinct writings, yet certain themes, or rather places allow the two writers to be put side by side. Cinema, Lorraine, and, ultimately, prison. As if these three spaces were linked, because it is in the prison in Lorraine that they will find material, fully prison, which will give rise to the book and the film. The issue of this paper could be defined as an attempt to provide elements of an answer to the question of knowing how this writing at the end of the 20th-century proceeds, which aims to capture the experience of prison? Can we speak of an aestheticization, or even poetization, of the prison environment in the manner of a traditional novel? How to “represent marginalized beings or / AND lost to follow-up”? How to frame and not judge?
Návaznosti
| MUNI/A/1258/2020, interní kód MU |
|