NEUMAN, Eduard, Ondřej ŠANDOR, Michal HÁNA, Miloš KEŘKOVSKÝ, Martin SMRČKA a Marek JOUKAL. Na dosah dolnímu fronto-okcipitalnímu fasciculu s pomocí disekce dle Klinglera a DTI traktografie. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. Praha: CZECH MEDICAL SOC, 2021, roč. 84, č. 2, s. 139-150. ISSN 1210-7859. doi:10.48095/cccsnn2021139.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Na dosah dolnímu fronto-okcipitalnímu fasciculu s pomocí disekce dle Klinglera a DTI traktografie
Název anglicky Reaching the inferior fronto-occipital fascicle with the help of Klingler dissection and DTI tractography
Autoři NEUMAN, Eduard (203 Česká republika, garant), Ondřej ŠANDOR (203 Česká republika, domácí), Michal HÁNA (203 Česká republika, domácí), Miloš KEŘKOVSKÝ (203 Česká republika), Martin SMRČKA (203 Česká republika) a Marek JOUKAL (203 Česká republika, domácí).
Vydání Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, Praha, CZECH MEDICAL SOC, 2021, 1210-7859.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 30103 Neurosciences
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Impakt faktor Impact factor: 0.411
Kód RIV RIV/00216224:14110/21:00121719
Organizační jednotka Lékařská fakulta
Doi http://dx.doi.org/10.48095/cccsnn2021139
UT WoS 000694710200004
Klíčová slova česky anatomie lidského mozku; bílá hmota; disekce nervových drah; zobrazení tenzorů difuze; traktografie; fasciculus fronto-occipitalis inferior; sémantický systém
Klíčová slova anglicky human brain anatomy; white matter; fiber dissection; Diffusion tensor imaging; Tractography; inferior fronto-occipital fasciculus; semantic system
Štítky 14110514, rivok
Příznaky Mezinárodní význam, Recenzováno
Změnil Změnila: Mgr. Tereza Miškechová, učo 341652. Změněno: 17. 5. 2022 09:47.
Anotace
Cíl: Cílem této studie je poskytnout obrazové podklady i slovní popis k umožnění představy anatomického průběhu fasciculus fronto-occipitalis inferior (inferior fronto-occipital fascicle; IFOF) při pohledu na mozek z laterální strany a také poukázat na klinickou důležitost této asociační dráhy bílé hmoty. Metoda: Ve třech hemisférách mozků zemřelých dárců byl Klinglerovou metodou vypreparován IFOF, a to se snahou ponechat co možná nejvíce původních kortikálních struktur. Ponechané kortikální struktury mozku umožňují udržení orientace na povrchu mozkové hemisféry. Jako další metoda ke studiu anatomického průběhu IFOF bylo provedeno zobrazení tenzorů difuze (diffusion tensor imaging; DTI) traktografie z dat získaných vyšetřením MR zdravého dobrovolníka. Výsledky: IFOF se ve všech třech hemisférách podařilo vypreparovat. Průběh IFOF byl zdokumentován na fotografiích preparátů. Podobně je průběh IFOF znázorněn pomocí traktografických rekonstrukcí a na projekcích výsledků traktografií do MR obrazu mozku. Obě metody poskytují, pokud jde o anatomii IFOF, velmi podobné výsledky. Závěr: Dostupnost neuronavigace a případně jiných technologických vymožeností nijak nesnížila potřebu znalosti anatomie. Autoři doufají, že výsledky předkládané v práci mohou posloužit k rozšíření znalostí nebo alespoň probudit zájem o anatomii.
Anotace anglicky
Aim: The aim of this study is to provide both image sources and a verbal description to allow the mental visualization of the course of the inferior fronto-occipital fascicle (IFOF) when looking at the brain from the lateral side, and to highlight the clinical importance of this associative white matter tract. Methods: In the three hemispheres of the brains of deceased donors, the IFOF was dissected using the Klingler method, with the aim to preserve as many intact cortical structures as possible. The spared cortical structures of the brain are good reference points for orientation on the brain surface. Diffusion tensor imaging (DTI) tractography was performed as another method to study the anatomical course of the IFOF. The data for the tractography were obtained using MRI examination in a healthy volunteer. Results: It was possible to dissect the IFOF in all three hemispheres. The course of the IFOF was documented in photographs of the dissections. Similarly, the course of the IFOF is depicted through the use of tractographic reconstructions and projections of these reconstructions in the MRI image of the brain. Both methods provide very similar results when it comes to IFOF anatomy. Conclusion: The availability of neuronavigation or other technological instruments did not reduce the need for knowledge of anatomy. The authors hope that the results presented in this project can serve to expand one’s knowledge or at least to awaken an interest in anatomy.
VytisknoutZobrazeno: 8. 2. 2023 17:59