J 2021

Three Wishes for Cinderella : Fitting a Czech shoe to a Norwegian foot

FICOVÁ, Adéla a Karolína STEHLÍKOVÁ

Základní údaje

Originální název

Three Wishes for Cinderella : Fitting a Czech shoe to a Norwegian foot

Název česky

Tři oříšky pro Popelku : přizpůsobování norského chodidla českému střevíčku

Autoři

FICOVÁ, Adéla (203 Česká republika, domácí) a Karolína STEHLÍKOVÁ (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Journal of Scandinavian Cinema, Intellect Books, 2021, 2042-7891

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60405 Studies on Film, Radio and Television

Stát vydavatele

Spojené státy

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/00216224:14210/21:00121934

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

UT WoS

000670217700007

Klíčová slova česky

Vánoční film; Popelka; biologická adaptace; kulturní adaptace; film; voice-over

Klíčová slova anglicky

Christmas film; Cinderella; biological adaptation; cultural adaptation; film; voice-over

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 15. 2. 2022 11:40, Mgr. et Mgr. Stanislav Hasil

Anotace

V originále

The article outline arguments explaining the lasting success of the Czechoslovak and East German film Three Wishes for Cinderella (1973). Drawing on newer theories of adaptation, the article addresses the following questions: what mutation did the Cinderella narrative undergo and how did it influence the acceptance of the film adaptation in the Czech and Norwegian context? Are there any non-adaptive explanations for changes in the narrative that can be perceived as a ‘random drift’? How is the persistence of this particular adaptation supported in various cultural contexts? Can we speak about cross-cultural indigenization in the case of Three Wishes for Cinderella?

Česky

Článek nastiňuje argumenty vysvětlující trvalý úspěch československého a východoněmeckého filmu Tři oříšky pro Popelku (1973). Článek čerpá z novějších teorií adaptace a zabývá se následujícími otázkami: jakými mutacemi prošel příběh Popelky a jak ovlivnil přijetí této filmové adaptace v českém a norském kontextu? Existují neadaptivní vysvětlení změn v příběhu, která lze vnímat jako „random drift“? Čím je posilována vytrvalost této konkrétní adaptace v různých kulturních kontextech? Můžeme v případě Tří oříšků pro Popelku mluvit o mezikulturní indigenizaci?

Návaznosti

MUNI/A/1533/2020, interní kód MU
Název: Výzkum divadelní kultury v interdisciplinárních přesazích II. (Akronym: DIVADLO)
Investor: Masarykova univerzita, Výzkum divadelní kultury v interdisciplinárních přesazích II.