2020
Spiritual-Religious Literature. Through the Lens of Comparative Imagology
ZSÓFIA, Bárczi, Gallik JÁN, Hlavinová DOMINIKA a Tkáč-Zabáková LENKAZákladní údaje
Originální název
Spiritual-Religious Literature. Through the Lens of Comparative Imagology
Název anglicky
Spiritual-Religious Literature. Through the Lens of Comparative Imagology
Autoři
ZSÓFIA, Bárczi, Gallik JÁN, Hlavinová DOMINIKA a Tkáč-Zabáková LENKA
Vydání
1. vyd. Brno, 112 s. 2020
Nakladatel
Masarykova univerzita
Další údaje
Typ výsledku
Odborná kniha
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
ISBN
978-80-210-9764-3
Štítky
Změněno: 22. 7. 2021 11:14, Mgr. Martina Švaříčková Hlavatá
V originále
Vliv a význam náboženství a křesťanské tradice ve specifické kulturně-geografické konstrukci střední Evropy se stal významným impulsem pro tvorbu národních (sebe)obrazů. Tato kniha se zamýšlí nad duchovně a nábožensky orientovanými literárními aktivitami, které byly rovněž využity jako prostředek kulturní homogenizace a kulturní diverzifikace. Ve snaze přitáhnout pozornost veřejnosti k možnostem různých pohledů na literární obrazy, klišé, národní symboly či mýty používají autoři nástroje srovnávací imagologie. Zohledňují různé významné neliterární okolnosti a rozšiřují diskurz analýzou kulturních obrazů křesťanské tradice právě jako prostředku kulturní a národní (sebe)identifikace. Publikace tak přispívá k mezikulturnímu dialogu a stává se cenným vstupem do probíhající diskuse o významu literární tvorby autorů spojených s nábožensko-duchovními hodnotami z hlediska vytváření (vlastního) kulturního obrazu.
Anglicky
The influence and importance of religion and Christian tradition in the specific cultural-geographical construction of Central Europe has become a significant impetus for the formation of national (self-) images. This book provides a reflection on spiritually and religiously oriented literary activities which have been used as a means of cultural homogenisation and cultural diversification. In an effort to draw public attention to the different ways of looking at literary images, clichés, national symbols and myths, the authors use the tools of comparative imagology. They take into account various significant non-literary circumstances and expand the discourse by analysis of cultural images of the Christian tradition as a means of cultural and national (self-)identification. Thus, the book contributes to an intercultural dialogue and offers valuable insights in the ongoing debate on the importance of the literary production of authors associated with religious-spiritual values in terms of creating (one’s) own cultural image.