Literární tvorba jako jedna z cest pochopení postkomunistické doby

KUZNIETSOVA, Krystyna. Literární tvorba jako jedna z cest pochopení postkomunistické doby. Slavica litteraria. Brno: Masarykova univerzita, 2021, roč. 24/2021, č. 1, s. 157-159. ISSN 1212-1509. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/SL2021-1-16.

Základní údaje

• Originální název: Literární tvorba jako jedna z cest pochopení postkomunistické doby
• Název česky: Literární tvorba jako jedna z cest pochopení postkomunistické doby
• Název anglicky: Literary Works as one of the Way of Understanding the Post-Communist Period
• Autoři: KUZNIETSOVA, Krystyna.
• Vydání: 2021.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Recenze
• Obor: 60206 Specific literatures
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.5817/SL2021-1-16
• Klíčová slova česky: paměť, trauma, literatura postkomunistických zemí
• Klíčová slova anglicky: memory, trauma, literature of postcommunist countries

Anotace

„Paměť je nevyčerpatelný zdroj, který ovlivňuje naše představy o životě, jak ho vnímáme. Bez vzpomínky na minulé by bylo stěží možné orientovat se v přítomnosti a plánovat budoucnost“ – uvádí ve svém úvodu k antologii teoretických textů Alexander Kratochvil. Tato myšlenka ještě jednou potvrzuje směr moderních humanitních věd, jež se stále více obracejí k vzájemně propojeným oblastem interdisciplinárního výzkumu, kterými jsou memory studies a trauma studies. Právě na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století začali vědci uvažovat o paměti i v jiných kontextech, tedy nejen jako o psychologické funkci lidského vědomí zapomenout nebo ukládat informace, čehož si všiml ve své psychoanalytické teorii již Sigmund Freud, ale také jako o základní součásti formování identity, národa a společnosti. A s ohledem na to, že jedním z nejmocnějších mechanismů pro pochopení identity je adekvátní porozumění povaze traumat, která národy byly v minulosti předurčeny zažít, teorie memory studies a trauma studies se stávají nástroji i k pochopení složitého postkomunistického kontextu. Jednou z možností nahlížení na minulost je kultura a promítání dění určité doby do ní a jsou to právě fiktivní světy literárních textů, které svými postavami odráží povědomí a bytí tehdejší generace. V ukrajinské literární vědě jsou memory studies a trauma studies poměrně nové a málo zpracované směry zkoumání, avšak právě na Ukrajině je otázka paměti velmi důležitá a souvisí nejen se vzpomínkou na minulost, ale i s obrazem minulosti v kolektivní percepci. Řada ukrajinských badatelů, např. Volodymyr Vjatrovyč, Alla Kyrydon, Jaroslav Hrycak, Oksana Kis, Mykola Rjabčuk aj., se již dotkla této problematiky ve svých pracích, souborně se k této otázce pokouší přistoupit Oksana Puchonska ve své monografii Literární dimenze paměti.

Anotace anglicky

"Memory is an inexhaustible resource that affects our perceptions of life as we perceive it. Without the memory of the past, it would hardly be possible to orient oneself in the present and plan for the future "- states Alexander Kratochvil in his introduction to the anthology of theoretical texts. This idea once again confirms the direction of the modern humanities, which are increasingly turning to interconnected areas of interdisciplinary research, such as memory studies and trauma studies. It was at the turn of the 1950s and 1960s that scientists began to think of memory in other contexts, not only as a psychological function of human consciousness to forget or store information, which Sigmund Freud noticed in his psychoanalytic theory, but also as an essential part of shaping identity, nation and society. And given that one of the most powerful mechanisms for understanding identity is an adequate understanding of the nature of the traumas that nations have been destined to experience in the past, memory studies and trauma studies are becoming tools to understand the complex post-communist context. One of the possibilities of looking at the past is culture and the projection of events of a certain time into it, and it is precisely the fictional worlds of literary texts that reflect the awareness and being of the then generation. In Ukrainian literary studies, memory studies and trauma studies are relatively new and inexpensive directions of research, but in Ukraine the issue of memory is very important and relates not only to the memory of the past, but also to the image of the past in collective perception. A number of Ukrainian researchers, such as Volodymyr Vyatrovych, Alla Kyrydon, Jaroslav Hrycak, Oksana Kis, Mykola Ryabchuk, etc., have already touched on this issue in their works, and Oksana Puchonska attempts to address this issue collectively in his monograph Literary Dimensions of Memory.