Město jako domov a jeho vliv na formování národní identity v současné ukrajinské literatuře

KUZNIETSOVA, Krystyna. Město jako domov a jeho vliv na formování národní identity v současné ukrajinské literatuře. In Studentské dialogy o východní Evropě II (Brno – Olomouc – Praha), 14. 10. 2020. 2020.

Základní údaje

Originální název

Město jako domov a jeho vliv na formování národní identity v současné ukrajinské literatuře

Název anglicky

The city as a home and its influence on the formation of national identity in contemporary Ukrainian literature

Autoři

KUZNIETSOVA, Krystyna

Vydání

Studentské dialogy o východní Evropě II (Brno – Olomouc – Praha), 14. 10. 2020, 2020

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

60206 Specific literatures

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

město, literatura, národní identita

Klíčová slova anglicky

city, literature, national identity

---

Anotace

V originále

V posledních letech otázka sjednocení středoevropské kultury velmi aktivně koluje v literárním světě evropských zemí, což je potvrzeno četnými mezinárodními diskuzemi a dialogy mezi představiteli různých kulturních sfér. Ukrajina nestojí stranou a zaměřuje se v tomto diskurzu na přehodnocování 20. století, které nebylo lehké pro celou Evropu. Z ukrajinského pohledu je tento diskurz často spojený s hledáním svého já a své identity. Začátek 21. století je poznamenaný postmodernou a vnáší do ukrajinské literatury nová témata a žánry, projevuje se dříve zakázanou hravostí a pestrostí jak postav a námětů, tak i lexikálního obohacení textů. Jinak je tomu však v desátých letech 21. století. Spisovatelé ve svých literárních dílech přehodnocují minulost skrz dnešní prizma. Hlavní hrdinové současných románů se proměnili, vzhlíží k minulosti pro přehodnocení a pochopení tohoto světa, ale možná ještě nepřestali ve svém hledání a potřebují projít další cestu sebepoznání, aby se zastavili a zcela určili svoji identitu. Často nevzhlížejí k místu narození, které pro mnohé z nich znamenalo SSSR, ale k místu stávajícího bydliště – k městu, které jako živý organizmus ovlivňuje utváření nového občana. Pro tuto práci vybíráme romány Viktorii Ameliny Dům pro Doma (2017) a Jvana Kozlenka Tanger (2017), jejichž odlišnost a podobnost vyvrací nebo naopak potvrzují některé stereotypy představitelů Lvova a Oděsy. Tato ukrajinská města jsou celkem vzdálená, ale obě byla poznamenána evropskou kulturou. Na příkladu těchto děl chceme poukázat na složitost pochopení a nalezení své identity na území Ukrajiny, kde se na konci 20. století velký počet osob ocitl v tíživém a nejistým existenciálním postavení.

Anglicky

In their literary works, writers reconsider the past through today's prism. The protagonists of contemporary novels have changed, looking to the past to rethink and understand this world, but they may not have stopped searching and need to go the next way of self-knowledge to stop and fully determine their identity. They often do not look at the place of birth that the USSR meant to many of them, but at the place of their current residence - a city that, as a living organism, influences the formation of a new citizen. For this work, we select the novels by Viktoria Amelina Dům pro Doma (2017) and Jan Kozlenko Tangier (2017), whose differences and similarity are refuted or confirmed by some stereotypes of the representatives of Lviv and Odessa. These Ukrainian cities are quite remote, but both have been marked by European culture. On the example of these works, we want to point out the complexity of understanding and finding one's identity in the territory of Ukraine, where at the end of the 20th century a large number of people found themselves in a difficult and uncertain existential position.