2021
Komentář k zákonu o finanční kontrole ve veřejné správě
VUONGOVÁ, Andrea, Jana KRANECOVÁ, Damian CZUDEK a Hőfferová KOUCKÁZákladní údaje
Originální název
Komentář k zákonu o finanční kontrole ve veřejné správě
Název česky
Komentář k zákonu o finanční kontrole ve veřejné správě
Autoři
VUONGOVÁ, Andrea, Jana KRANECOVÁ, Damian CZUDEK a Hőfferová KOUCKÁ
Edited by Jana Kranecová - Damian Czudek - Tereza Koucká Hőfferová - Andrea.
Edited by Jana Kranecová - Damian Czudek - Tereza Koucká Hőfferová - Andrea.
Vydání
Plzeň, 2021
Nakladatel
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o.
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Právnická fakulta
Klíčová slova česky
finanční kontrola; audit; 3E; řízení rizik; dotace; veřejná správa
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 7. 9. 2021 08:27, Mgr. Andrea Vuongová
Anotace
V originále
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, byl vytvořen v rámci přípravy na vstup České republiky do Evropské unie. Navzdory tomu, že měl být jen přechodným řešením a Ministerstvo financí vzápětí po jeho přijetí začalo připravovat novelizaci, zůstal zákon o finanční kontrole v platnosti a účinnosti v prakticky nezměněné podobě. Důvody, které znemožnily reformu systému finanční kontroly, se z velké části překrývají s důvody, které komplikují jeho aplikaci. Zákon o finanční kontrole dopadá na cca 18 000 organizací veřejné správy. Okruh adresátů zahrnuje orgány státní správy i samosprávy a dále například i příspěvkové organizace, které poskytují veřejné služby a nejsou správním orgánem (například mateřské školy). Z tohoto důvodu je právní úprava v něm obsažena obecná a pro zavedení do praxe vyžaduje značnou dávku znalostí a zkušeností. Navíc je celá řada zákonných ustanovení technicky rozpracována až v rámci prováděcí vyhlášky č. 416/2004 Sb. Situaci komplikuje i skutečnost, že postupy, které jsou předmětem regulace, nefungují samostatně, ale v návaznosti na jiné právní předpisy, jako jsou například předpisy upravující rozpočet nebo účetnictví.