J 2021

MEDIEVAL WHITE FINE-GRAINED KAOLINITIC CERAMICS IN THE CZECH LANDS IN FINDS FROM PILSEN AND ČESKÉ BUDĚJOVICE

ČAPEK, Ladislav, Jiří ORNA, Karel SLAVÍČEK a Dalibor VŠIANSKÝ

Základní údaje

Originální název

MEDIEVAL WHITE FINE-GRAINED KAOLINITIC CERAMICS IN THE CZECH LANDS IN FINDS FROM PILSEN AND ČESKÉ BUDĚJOVICE

Název česky

Středověká bílá, jemně zrnitá kaoliniticá keramika v českých zemích se zřetelem k nálezům z Plzně a Českých Budějovic

Autoři

ČAPEK, Ladislav (203 Česká republika, garant), Jiří ORNA, Karel SLAVÍČEK (203 Česká republika, domácí) a Dalibor VŠIANSKÝ (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Archaeologia historica, Masarykova univerzita, 2021, 0231-5823

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10505 Geology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14310/21:00122471

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

DOI

Klíčová slova česky

bílá jemně plavená keramika; vrcholný a pozdní středověk; datování; technologie; funkce; petrografická analýza; české země

Klíčová slova anglicky

white fine-grained ceramics; High and Late Middle Ages; dating; technology; function; petrographic analysis; Czech lands

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 12. 5. 2022 15:49, Mgr. Michal Petr

Anotace

ORIG CZ

V originále

In Czech and Central European archaeological literature, miniature vessels made of whitish, finegrained clay and sometimes decorated with red paint and lead glaze have long been of interest. They are considered imports, the provenance of which is assumed to be west of our borders. They are found abundantly in medieval towns, rural households, aristocratic residences, and monasteries during the 13th and 14th centuries, mostly as solitary finds. Discussions are also taking place concerning their functions. They are thought to have served as vessels for spices, ointments, fragrant essences, or mostly as children's toys, as they often appear in ceramic assemblages together with small ceramic figures. The specific group of this ceramic ware is referred to as weiße feine Irdenware in German literature, and is characterized by the high content of kaolin or kaolinitic clays in the ceramic mass, traces of wheel throwing and high firing temperatures in the oxidizing atmosphere. The aim of the paper is to analyse the vessels' technology and morphology and solve the issues of their provenance, dating, and function. The aim is also to explain the possible ways in which these vessels made their way into a range of urban, aristocratic, and rural households. Special attention in two case studies is focused on white ceramics from Pilsen and České Budějovice, which has not yet been evaluated in the literature; this includes a petrographic analysis, which indicates a different origin of these products.

Česky

V české, ale i středoevropské archeologické literatuře již delší dobu budí pozornost miniaturní nádobky vyrobené z bělavé, jemně plavené hlíny, místy zdobené červeným malováním nebo olovnatými polevami, které jsou obecně považovány za importy, jejichž provenience je předpokládána na západ od našich hranic. Nacházíme je v řadě městských, hradních a překvapivě hojně i ve vesnických souborech středověké keramiky 13. až 14. století, a to většinou jako solitérní nálezy. Diskuse se vedly a stále vedou nad jejich funkcí. Jsou považovány za schránky na koření, masti, vonné esence a nejčastěji za dětské hračky, neboť často vystupují v keramických souborech společně s drobnými figurálními plastikami. Tato specifická skupina keramiky je v německé literatuře označovaná jako bílá, jemně plavená keramika – weiße feine Irdenware, pro niž je charakteristický vysoký obsah kaolinu či kaolinitických hlín v keramické hmotě, stopy vytáčení a tvrdý výpal v oxidační atmosféře. Cílem příspěvku je rozbor technologie a tvarové charakteristiky nádobek na základě známých příkladů shromážděných na území Čech, Moravy a Slezska nastínit dosavadní diskuse týkající se otázek původu, datování a funkce jak v domácí, tak zahraniční literatuře. Snahou je také vysvětlit možné cesty, jakými se tyto nádobky dostaly do sortimentu městských, hradních a vesnických domácností. Zvláštní pozornost je věnována miniaturním nádobkám z bílé keramiky z Plzně a Českých Budějovic, které dosud nebyly v literatuře náležitě zhodnoceny. Proveden byl také menší petrografický rozbor bílé keramiky, jehož výsledky ukazují na odlišný původ výrobků.

Návaznosti

DG18P02OVV020, projekt VaV
Název: Vrcholně středověká keramika jako součást movitého kulturního dědictví (Akronym: Keramika jako kulturní dědictví)
Investor: Ministerstvo kultury ČR, Vrcholně středověká keramika jako součást movitého kulturního dědictví