2021
From tradition to institution: Intangible Cultural Heritage and the role of ethnologists in keeping the balance
DRÁPALA, Daniel, Martina PAVLICOVÁ a Eva KUMINKOVÁZákladní údaje
Originální název
From tradition to institution: Intangible Cultural Heritage and the role of ethnologists in keeping the balance
Název česky
Od tradice k instituci: Nemateriální kulturní dědictví a role etnologů pro udržení rovnováhy
Autoři
Vydání
2021
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
50404 Antropology, ethnology
Stát vydavatele
Finsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
nemateriální kulturní dědictví; etnologie; komunity; nositelé tradice; instituce
Klíčová slova anglicky
intangible cultural heritage; ethnology; communities; bearers of tradition; institution
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 21. 4. 2022 07:26, Mgr. et Mgr. Eva Chovancová
V originále
Czechia had its first element inscribed on a UNESCO intangible cultural heritage list in 2005. Since then, another five inscriptions have followed. Most of the inscribed elements are rooted in vernacular culture and folk tradition, which is perceived in the Czech Republic as a dominant part of the intangible cultural heritage. Folk culture of rural areas is generally regarded as the most important source of elements worthy of being inscribed in the national inventory or in a world ICH list. It determines a dual role of ethnologists as those who study ICH, and as those who are logically expected to be in the front line when it comes to its safeguarding. According to multiple experiences around the world, every inscription considerably affects the development of the inscribed element in the field. This transformation is mostly related to a new representative function which strongly influences motivations of the tradition bearers. Under such circumstances, new rules are set up. Not by local communities, but by institutions which participate in the nomination process and take on them the responsibility for the safeguarding. This gradual institutionalization may lead to critical moments, when traditional community rules are questioned and challenged by new “official” rules which may seem more important in the light of the UNESCO’s authority. Which roles do ethnologists play in these processes? Can they remain neutral or do they have to decide whose side they shall take? Their roles may even change depending on situation. Are these roles complementary of rather conflicting?
Česky
Česko nechalo svůj první prvek zapsat na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2005. Od té doby následovalo dalších pět zápisů. Většina vepsaných prvků má kořeny v lidové kultuře a lidové tradici, která je v České republice vnímána jako dominantní součást nehmotného kulturního dědictví. Lidová kultura venkova je obecně považována za nejvýznamnější zdroj prvků hodných zápisu do národního inventáře nebo do světového seznamu ICH. Určuje dvojí roli etnologů jako těch, kdo studují ICH, a jako těch, od kterých se logicky očekává, že budou v první linii, pokud jde o její ochranu. Podle mnoha zkušeností z celého světa každý zápis výrazně ovlivňuje vývoj zapsaného prvku v terénu. Tato proměna souvisí především s novou reprezentativní funkcí, která silně ovlivňuje motivace nositelů tradice. Za takových okolností jsou nastavena nová pravidla. Nikoli místními komunitami, ale institucemi, které se účastní nominačního procesu a přebírají na ně odpovědnost za ochranu. Tato postupná institucionalizace může vést ke kritickým momentům, kdy jsou tradiční komunitní pravidla zpochybňována a zpochybňována novými „oficiálními“ pravidly, která se mohou ve světle autority UNESCO jevit jako důležitější. Jaké role v těchto procesech hrají etnologové? Mohou zůstat neutrální, nebo se musí rozhodnout, na čí stranu se postaví? Jejich role se mohou dokonce měnit v závislosti na situaci. Jsou tyto role komplementární nebo spíše konfliktní?
Návaznosti
| MUNI/A/1140/2020, interní kód MU |
|