2021
Z historie ženských pojmenování v českých zemích
PLESKALOVÁ, JanaZákladní údaje
Originální název
Z historie ženských pojmenování v českých zemích
Název anglicky
On the history of naming women in the Czech lands
Autoři
PLESKALOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Jazykovedný časopis, Bratislava, Jazykovedný ústav Ľudovíta Štúra Slovenskej akadémie vied, 2021, 0021-5597
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60203 Linguistics
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/21:00122656
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
EID Scopus
2-s2.0-85117912323
Klíčová slova česky
onomastika; antroponyma; ženy; vývoj; české země
Klíčová slova anglicky
onomastics; anthroponyms; women; development; Czech lands
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 25. 3. 2022 13:46, Mgr. et Mgr. Lucie Racyn
V originále
Studie sleduje vývoj ženských pojmenování užívaných na veřejnosti v době před uzákoněním příjmení (do r. 1786). Analýza antroponym ukázala, že pojmenování žen reflektuje jejich postavení ve společnosti. Dcery byly nejčastěji identifikovány svým křestním jménem a vztahem k otci, manželky a vdovy rovněž svým křestním jménem a vztahem k manželovi. Vznikala tak popisná pojmenování, která v průběhu dalšího vývoje směřovala ke zjednodušení: např. Anna manželka Matěje Jírova … Anna Matěje Jíry …Anna Jírova. Majetné vdovy, popř. manželky, které měly významnější postavení než manžel, měly stejná příjmí jako muži (Anna mlynářka skalická) a jejich děti či manžel se často nazývali podle nich: Martin Evka < Eva, Ondřejovi, Kateřininému synu. Z uvedeného vyplývá, že o způsobu pojmenování žen na veřejnosti nerozhodovalo primárně pohlaví, nýbrž společenské postavení.
Anglicky
The study follows the development of naming women with names used in public during the period before surnames were introduced by law (i.e. before 1786). The analysis of anthroponyms proved that naming women reflects their social status. Daughters were most frequently identified by their first names and by their relations to their fathers, as well as wives and widows were most frequently identified by their first names and by their relations to their husbands. Naming units of a descriptive nature have originated in this way, with a tendency towards simplification during further development, e.g. Anna manželka Matěje Jírova … Anna Matěje Jíry …Anna Jírova (these are several stages of naming a person referred to as “Ann, the wife of Matěj Jíra”). Wealthy widows or wives of a more prominent social status than their husbands had the same complementary anthroponyms as men (Anna mlynářka skalická - “Ann, the miller of Skalice”) and their children or husbands were often referred to in the way they particular women were, e.g. Martin Evka (derived from Eva), Ondřejovi, Kateřininému synuI (“to Andrew, the son of Catherine”). These facts prove that the way of naming women with names used in public was primarily determined by their social status, rather than by the gender.
Návaznosti
| MUNI/A/1181/2020, interní kód MU |
|