2021
Tichá dřina : dělnictví a třída v továrně Baťa
NEDBÁLKOVÁ, KateřinaZákladní údaje
Originální název
Tichá dřina : dělnictví a třída v továrně Baťa
Název anglicky
Silent toil : Working classness and class in a Bata factory
Autoři
NEDBÁLKOVÁ, Kateřina (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vyd. Praha, 289 s. 2021
Nakladatel
Display
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Odborná kniha
Obor
50401 Sociology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14230/21:00122768
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
ISBN
978-80-907883-1-2
Klíčová slova česky
třída; dělnictví; etnografie; gender; továrna; nerovnost
Klíčová slova anglicky
class; working classness; ethnography; gender; factory; inequality
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 16. 2. 2022 16:26, Mgr. Blanka Farkašová
V originále
Na základě etnografického výzkumu v továrně Baťa se kniha věnuje soudobému dělnictví. Třídní nerovnost a povědomí o třídě je zde zkoumáno z perspektivy etablované zejména Goffmanem (důraz na všední a obyčejné interakce) a Bourdieuem (habituální rozměr třídy). Třída a dělnictví jsou silně spojeny s pojmem ocenění. Přímým typem ocenění je plat, který je v Česku pro dělnické pozice stanoven velmi nízko. Být dělníkem tedy znamená nebýt doceněn, být v rámci schémat vzdělávacího systému, a později pracovního trhu, (pod)ceněn jako ten stojící dole. Hrdost na práci se neodvíjí od výše platu, ale spíše od schopnosti udržet a vykonávat práci dlouhodobě. Mít práci je hodnotou samo o sobě, zahrnuje schopnost snášet dřinu a vydržet tempo práce. Dělnictví je v neposlední řadě také zvyk na nepohodlí, na bolest. To, že se práce primárně neodehrává skrze slova nebo slovní komunikaci, umožňuje sebevnímání a sebepojetí dělníků jako autentických a pravých. Zapadají tak do očekávání, které si o nich buduje firma, tedy že jsou to srdcaři plně oddaní práci. Étos tvrdé práce a cenění kolektivity proměňují továrnu na místo vzájemné disciplinace, kde opěvovaný kolektiv funguje také jako nástroj ke zvyšování efektivity práce. Lidé pracují v synchronicitě jednotlivých činností, navzájem se korigují, opravují, přizpůsobují. Neustálé srovnávání dělá z továrny živý organismus s křehkou sítí hierarchických vztahů vtělených v každém dělníkovi.
Anglicky
Based on ethnographic research conducted at a Bata factory, the book focuses on contemporary working classness. Class inequality and class consciousness are examined from a perspective established by Goffman (an emphasis on everyday and ordinary interactions) and Bourdieu (the habitual dimension of class). Class and working classness are strongly associated with the notion of valuation. A direct type of valuation is the salary, which is set very low for workers in the Czech Republic. To be a worker, then, is to be unappreciated, to be (under)valued within the schemes of the educational system, and later in the labor market, as one who stands at the bottom. Pride in work is not based on the amount of salary but rather on the ability to keep and perform the job over the long term. Having a job is a value in itself; it involves the ability to endure drudgery and keep up the pace of work. Last but not least, working classness is also a habit of discomfort, of pain. The fact that work is not primarily performed through words or verbal communication allows for the self-perception of workers as authentic and genuine. In this way, they fit into the company's expectations about them. That is, they are heartfelt people fully committed to their work. The ethos of hard work and the valuing of collectivity transform the factory into a place of mutual discipline. The vaunted collective also functions as a tool to increase work efficiency. People work in the synchronicity of individual activities, correcting and adjusting each other. This constant comparison makes the factory a living organism with a fragile network of hierarchical relationships embodied in each worker.
Návaznosti
| MUNI/A/1475/2020, interní kód MU |
|