Silent (In)Tolerance? Jewish Academics in the Office of Rector at the German University of Prague before 1933

STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka. Silent (In)Tolerance? Jewish Academics in the Office of Rector at the German University of Prague before 1933. Judaica Bohemiae. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2021, roč. 56, č. 1, s. 61-92. ISSN 0022-5738.

Základní údaje

• Originální název: Silent (In)Tolerance? Jewish Academics in the Office of Rector at the German University of Prague before 1933
• Název česky: Tichá (ne)tolerance? Židovští akademici v rektorském úřadu na Německé univerzitě v Praze před rokem 1933
• Autoři: STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Judaica Bohemiae, Praha, Židovské muzeum v Praze, 2021, 0022-5738.

Další údaje

• Originální jazyk: angličtina
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60101 History
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/21:00119334
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• UT WoS: 000665426400003
• Klíčová slova česky: První Československá republika; Rakousko-Uhersko; Dějiny vysokého školství; Německá univerzita v Praze; Rektorský úřad; Židovští akademici; Robert Zuckerkandl; Otto Frankl; Samuel Steinherz; Ludwig Spiegel; Heinrich Rietsch; Bruno Kafka
• Klíčová slova anglicky: The First Czechoslovak Republic; Austria-Hungary; History of University Education; The German University in Prague; Rectorship; Jewish Academics; Robert Zuckerkandl; Otto Frankl; Samuel Steinherz; Ludwig Spiegel; Heinrich Rietsch; Bruno Kafka
• Štítky: Austria-Hungary, Bruno Kafka, Heinrich Rietsch, History of Scholarship, History of University Education, Jewish Academics, Ludwig Spiegel, Otto Frankl, Rectorship, rivok, Robert Zuckerkandl, Samuel Steinherz, the first Czechoslovak Republic, The German University in Prague
• Příznaky: Mezinárodní význam

Anotace

The aim of this study is to confirm or refute the thesis about the influence the Jewish faith had on attaining and performing the office of rector at the German section of the University of Prague between 1882 and 1933. It deals with four Jewish scholars who were elected rectors of the German (Charles-Ferdinand) University in Prague, namely Robert Zuckerkandl, Otto Frankl, Samuel Steinherz, and Ludwig Spiegel. The 1867 December Constitution of Austria- Hungary and the 1920 Constitutional Charter of the First Czechoslovak Republic granted equal rights to all citizens, regardless of their religious affiliation and language. Nevertheless, there were still surviving unwritten customs in the university milieu that did not allow for the post of rector to be held by an academic of the Jewish faith; the post of dean, however, was repeatedly occupied without hindrance by Jewish professors. This study analyses the circumstances surrounding the election to, and performance of duties of, the rector’s office by Jewish scholars in connection with the position taken by the superior ministry, and the reaction of the academic community and the general public. The intervention by German-national students and academic sympathizers against Jews holding the position of rector may be interpreted as a threat to the autonomy of universities in the First Czechoslovak Republic. In a broader context, the rector elections may be seen as a symbolic indicator of the share of power wielded by anti-democratic and nationalist forces in the state and society.

Anotace česky

Cílem studie je doložení či vyvrácení teze případného vlivu židovského vyznání na získání a výkon rektorského úřadu na německé části pražské univerzity od rozdělení univerzity roku 1882 do roku 1933. Studie se zabývá čtyřmi židovskými učenci, kteří byli zvoleni rektory Německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze: Robertem Zuckerkandlem, Ottou Franklem, Samuelem Steinherzem a Ludwigem Spiegelem. Prosincová ústava Rakousko-Uherska z roku 1867 i Ústavní listina I. Československé republiky z roku 1920 zaručovaly stejná práva všem občanům nezávisle na jejich konfesi a jazyce. V univerzitním prostředí však stále panovaly přežilé nepsané zvyklosti, které nepřipouštěly na post rektora akademika židovského vyznání; úřad děkana byl opakovaně židovskými profesory bez překážek vykonáván. Studie analyzuje okolnosti zvolení a výkon rektorského úřadu židovskými učenci v souvislosti s postojem nadřízeného ministerstva i reakci akademické obce a širší veřejnosti. Zásah německého nacionálního studentstva a akademických sympatizantů proti výkonu rektorského úřadu profesory židovské víry lze interpretovat jako ohrožení samosprávy vysokých škol v I. československé republice. V širší souvislosti lze rektorské volby chápat jako symbolický ukazatel podílu moci antidemokratických a nacionalistických sil ve státě a společnosti.

Návaznosti

• GA19-01035S, projekt VaV: Název: Státní financování a autonomní správa vysokých škol 1849–1939 (Akronym: Státní financování a autonomní správa vysokých ško)

Investor: Grantová agentura ČR, Státní financování a autonomní správa vysokých škol 1849–1939