2021
Proměna role vzdělání v době čtvrté průmyslové revoluce
DOSEDĚL, TomášZákladní údaje
Originální název
Proměna role vzdělání v době čtvrté průmyslové revoluce
Název anglicky
The changing role of education during the fourth industrial revolution
Autoři
Vydání
Brno, 151 s. 2021
Nakladatel
Barrister & Principal
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Odborná kniha
Obor
50401 Sociology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14230/21:00119387
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
ISBN
978-80-7364-127-6
Klíčová slova česky
trh práce; vzdělání; vzdělanostní expanze; návratnost vzdělání
Klíčová slova anglicky
labour market; education; educational expansion; return to education
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 12. 7. 2023 10:17, Mgr. Blanka Farkašová
V originále
Získání vyššího vzdělání s sebou odnepaměti přinášelo výhody v podobě lepšího společenského postavení a lépe placeného zaměstnání. Zejména v posledních padesáti letech se ale opakovaně vynořují obavy, že zvětšující se zástupy lidí s vysokoškolskými tituly brzy neskončí v lukrativních zaměstnáních, ale na úřadech práce. Ani poslední expanze vysokoškolské části vzdělávacího systému, která v celé Evropě proběhla po roce 2000, ale k inflaci hodnoty vzdělání nevedla. Pokračující technologický rozvoj totiž stíhá vytvářet dostatek pracovních míst s vysokými kvalifikačními požadavky, v nichž mohou čerství absolventi a absolventky vysokých škol najít odpovídající uplatnění. Z jedné strany tak roli vzdělání ovlivňuje dobíhající vysokoškolská expanze, z druhé strany zrychlující se technologický obrat. Na vysokých školách výrazně roste podíl studujících žen a k tomu se mění společenský tlak na flexibilitu práce. To jsou jen některé z aspektů, které mohou ovlivňovat roli vzdělání v době čtvrté průmyslové revoluce a kterým se věnuje tato kniha. Tomáš Doseděl se v rámci sociologie zaměřuje na proměny trhu práce, roli vzdělání, sociologii stratifikace a nerovnosti a sociologii organizace. Vyučuje na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
Anglicky
It has long been acknowledged that higher levels of educational attainment come with higher benefits for both individuals and societies. Individuals with higher education levels tend to earn higher incomes, be at lower risk of unemployment, and enjoy more stable, secure, prestigious, and interesting occupations. Outside of the sphere of work, they have healthier lifestyles, more stable partnerships, and live longer than their less-educated counterparts. Societies with more educated members often have higher GDP, are healthier, have lower rates of crime, and are less prone to political extremism. In many ways, then, educational expansion could be understood as a key driver of individual and societal improvement. Despite these benefits, expansion and massification – especially the expansion of the tertiary level of education – has repeatedly drawn criticism, typically in relation to the labour market. As the number of graduates rapidly increases, will they all be able to find appropriate jobs or will some of them be inevitably destined to accept jobs for which they are overqualified? In other words, could there be too many highly educated individuals? These considerations come to new, more urgent light in the context of the so-called Fourth Industrial Revolution or ‘Industry 4.0’. Rapidly evolving new technologies – robots and AI in particular – are predicted to be eventually able to replace human workers, both in manual and/ or routine work and in non-routine, creative occupations.
Návaznosti
| GA19-06326S, projekt VaV |
|