2021
Provenience zlata ve fluviálních sedimentech potoků situovaných severozápadně od Brna-Žebětína (Morava, Česká republika)
BURIÁNEK, David, Jan PROVAZNÍK, Pavla HRŠELOVÁ a Stanislav HOUZARZákladní údaje
Originální název
Provenience zlata ve fluviálních sedimentech potoků situovaných severozápadně od Brna-Žebětína (Morava, Česká republika)
Název česky
Provenience zlata ve fluviálních sedimentech potoků situovaných severozápadně od Brna-Žebětína (Morava, Česká republika)
Název anglicky
Provenance of gold in fluvial sediments from the streams situated northwest of the Brno-Žebětín (Moravia, Czech Republic)
Autoři
BURIÁNEK, David (203 Česká republika, garant), Jan PROVAZNÍK (203 Česká republika, domácí), Pavla HRŠELOVÁ (203 Česká republika) a Stanislav HOUZAR (203 Česká republika)
Vydání
Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae, Moravian Museum, 2021, 1211-8796
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10505 Geology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14310/21:00123109
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky
Brněnský masiv; Česká Republika; zlato; těžké minerály; Morava; fluviální sedimenty
Klíčová slova anglicky
Brno Massif; Czech Republic; gold; heavy minerals; Moravia; stream sediments
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 20. 4. 2022 16:36, Mgr. Marie Šípková, DiS.
V originále
Článek se zabývá studiem těžkých minerálů a tipomorfních rysů vyrýžovaného zlata v centrální části Brněnského masivu (brunovistulikum, Český masiv). Výskyty zlata, byly prokázány v drobných tocích SZ od Brna-Žebětína (SZ od Brna, východní část ČŘ). Brunovistulická jednotka, je ve srovnání s ostatními částmi Brněnského masivu na rudní ložiska poměrně chudá. Údaje získané studiem těžkých minerálů naznačují, že zlato nalezené ve fluviálních sedimentech pravostraných přítoků řeky Svratky pocházelo z blízkého okolí (ze vzdálenosti dosahující max. prvních km). Podíl těžkých minerálů je tvořen minerály epidotové skupiny (16-28%), magnetitem (7-27%), apatitem (7-19%), titanitem a axinitem (5-19%), zirkonem (6-17%), amfibolem (0-17%), pyritem (2-15%), granátem (2-9%), ilmenitem (1-6%), monazitem a xenotimem (1-4%) a scheelitem (0,0-0,5%). Petrologický charakter klastů a minerální asociace rovněž naznačují, že sedimenty pochází z minimální zdrojové oblasti (maximálněněkolik km2). Vyvřelé a metamorfované horniny brněnského masivu, tedy představují hlavní zdroj pro klastické sedimenty studovaných vodotečí. Zlato je zde asociováno s pyritem a jeho výskyt pravděpodobně souvisí s hydrotermálními křemennými žilami či alteračními zónami.
Anglicky
The main purpose of this paper was to study the heavy minerals and typomorphic features of placer gold in the central part of the Brno Massif (Brunovistulian Unit, Bohemian Massif). Placer gold occurrences were found in small streams NW from the Brno-Žebětín (NW from Brno city, eastern part of Czech Republic). The Brunovistulian Unit is relatively poor in ore deposits compared with another part of Bohemian Massif. Data obtained from the study of heavy minerals suggest that gold found in fluvial sediments from the righthand tributaries of the Svratka river was derived in close surroundings (from a distance reaching a maximum of the first km). The heavy mineral assemblage is composed of minerals epidote group (16–28 %), magnetite (7–27 %), apatite (7–19 %), titanite and axinite (5–19 %), zircon (6–17 %), amphibole (0–17 %), pyrite (2–15 %), garnet (2–9 %), ilmenite (1–6 %), monazite a xenotime (1–4 %), scheelite (0.0–0.5 %). The petrological character of the clasts and mineral signatures of heavy mineral assemblage each studied samples indicates minimal source area (maximum a few km2). The igneous and metamorphic rocks of the Brno Massif represent the main source of material for clastic sediments within the studied streams. Gold is associated with pyrite and is probably related to hydrothermal quartz veins or alteration zones.