Nelehký život architekta okolo roku 1900 na příkladech z Moravské Ostravy

GALETA, Jan. Nelehký život architekta okolo roku 1900 na příkladech z Moravské Ostravy. Zprávy památkové péče : časopis státní památkové péče. Národní památkový ústav, Generální ředitelství, 2021, roč. 81, č. 2, s. 151-159. ISSN 1210-5538.

Základní údaje

• Originální název: Nelehký život architekta okolo roku 1900 na příkladech z Moravské Ostravy
• Název anglicky: The difficult life of an architect around 1900 using examples from Moravská Ostrava
• Autoři: GALETA, Jan (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Zprávy památkové péče : časopis státní památkové péče, Národní památkový ústav, Generální ředitelství, 2021, 1210-5538.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60401 Arts, Art history
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/21:00123140
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova česky: architektura; historismus; secese; Ostrava; Felix Neumann; Karl Benirschke; Otokar Bém; Bohumil Židlický; František R. Tichý
• Klíčová slova anglicky: architecture; historicism; Art Noveau; Ostrava; Felix Neumann; Karl Benirschke; Otokar Bém; Bohumil Židlický; František R. Tichý
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Předkládaná studie se soustředí na osudy architektů, kteří okolo roku 1900 aktivně působili v Moravské Ostravě, tedy sice v průmyslovém centru, které však bylo architektonickou a uměleckou periferií. Případové studie, zaměřené na osud a dílo žáků Otty Otto Wagnera, Karla Benirschkeho a Otokara Béma, dále absolventa vídeňské polytechniky Felixe Neumanna, v Praze studovaného Bohumila Židlického a jejich kolegy Františka Tichého, si kladou za cíl prozkoumat především vztah mezi architekty zaměstnanými v lokálních architektonických kancelářích a jejich zaměstnavateli. Klíčovým příspěvkem k této otázce je spor Felixe Neumanna s jeho zaměstnancem Hermannem Müllerem, který se odehrál nejen u soudu, ale také v dobovém tisku. S tím souvisí druhý záměr článku – poukázat na to, jak nám dnes tehdejší praxe zaměstnávání architektů stavebními firmami komplikuje snahy dopátrat se autorství některých budov. Vedle toho však tato studie také dokládá, že aby architekt na periferii dosáhl úspěchu, musel se stát nejen prakticky zaměřeným podnikatelem, ale také společensky angažovanou osobou. Životní příběh Bohumila Židlického je navíc důkazem, jak mohlo být toto postavení vratké a jaká rizika podnikání ve stavebnictví skýtalo.

Anotace anglicky

The presented study focuses on the fate of architects who were active around 1900 in Moravian Ostrava, i.e. in an industrial center that was still on the periphery of architecture and art. Case studies focusing on the life and works of the students of Otto Wagner, Karl Benirschke, and Otokar Bém, as well as of Vienna Polytechnic graduate Felix Neumann, Prague student Bohumil Îidlick˘ and their colleague František Tichý, aim to explore the relationship between architects employed in local architectural offices and their employers. A key contribution to this issue is Felix Neumann’s dispute with his employee Hermann Müller; this dispute took place in court as well as in the press. This ties in to the second intention of the article – to point out how the practice of employing architects by construction companies at the time complicates present efforts to determine the authorship of certain buildings. The study goes on to show that in order for an architect on the periphery to succeed, he had to become not only a practically oriented entrepreneur but also a figure engaged in social circles. The life story of Bohumil Židlický also serves as proof of how volatile this position may have been and what risks the business in the construction industry posed.

Návaznosti

• MUNI/A/1468/2020, interní kód MU: Název: Materiál a materialita v historické i současné architektonické tvorbě (Akronym: Materiál a materialita)

Investor: Masarykova univerzita, Materiál a materialita v historické i současné architektonické tvorbě