Východiska a meze soudního přezkumu „covidových“ opatření: aneb soudní moc ve stavu nouze

FERFECKÝ, Jan a Natálie DŘÍNOVSKÁ. Východiska a meze soudního přezkumu „covidových“ opatření: aneb soudní moc ve stavu nouze. Online. In Michal Janovec, Jan Malý, Josef Šíp, Jakub Pohl, Marika Zahradníčková. Cofola 2021. Brno: MUNI Press, 2021, s. 264-280. ISBN 978-80-210-8627-2.

Základní údaje

Originální název

Východiska a meze soudního přezkumu „covidových“ opatření: aneb soudní moc ve stavu nouze

Název anglicky

Background and Limits of Judicial Review of "Covid" Measures: Judicial Power in State of Emergency

Autoři

FERFECKÝ, Jan (203 Česká republika, domácí) a Natálie DŘÍNOVSKÁ (203 Česká republika, domácí)

Vydání

Brno, Cofola 2021, od s. 264-280, 17 s. 2021

Nakladatel

MUNI Press

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

50501 Law

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

elektronická verze "online"

Odkazy

Open access sborníku

Kód RIV

RIV/00216224:14220/21:00123178

Organizační jednotka

Právnická fakulta

ISBN

978-80-210-8627-2

Klíčová slova anglicky

Coronavirus Measures; Judicial Review; Emergency Measures; Constitutional Court; Administrative Courts.

Štítky

rivok

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Česká republika se obdobně jako celý svět již přes rok potýká se šířením nového typu koronaviru, a se všemi s tím souvisejícími důsledky ve společenském, politickém či hospodářském životě země. Právní život je koronavirovou krizí dotčen tak, že jsou to právě nástroje práva, které musí být ke zvládnutí celé situace užívány. Výkonná moc (veřejná správa) reprezentovaná zejména Ministerstvem zdravotnictví (dále jen „MZdr“) a později vládou, byla na začátku celé epidemie postavena před bezprecedentní situaci, kdy musela za cenu ochrany lidských životů a zdravotnického systému země přistoupit k přijímání řady omezujících opatření, která ztížila život řady občanů. Přestože řešení krizí podobného charakteru dopadá především na bedra moci výkonné, celá krize byla bezprecedentní i pro moc soudní. Přinejmenším pro tu její část, která se musela k opatřením moci výkonné postavit a vypořádat se s tím, jak v této mimořádné době chránit práva jednotlivců, která byla těmito opatřeními dotčena. Zavřené restaurace a další provozovny, distanční výuka, roušky či dokonce omezení pohybu, to jsou jen některé z řady opatření, jež více či méně omezují práva všech obyvatel. Jakým způsobem ale nahlížet na nouzový stav jako takový, jak přistupovat k mimořádným opatřením MZdr a jak ke krizovým opatřením vlády (zvlášť pokud se tato opatření neustále mění)? Jaká je vlastně role správních soudů a jaká toho Ústavního? Jak poskytovat ochranu veřejným subjektivním právům? Co změní pandemický zákon? To vše jsou otázky, s nimiž se soudní moc musela vypořádat, přičemž samozřejmě i pro jejich zodpovězení platilo, že s řadou vyvstalých problémů procesní předpisy úplně nepočítaly. A právě těmto otázkám se budeme v příspěvku věnovat, a to se snahou o komplexní a kritickou analýzu toho, jak soudy v průběhu posledního roku k problematickým okruhům přistupovaly.

Anglicky

The Czech Republic, like the whole world, has been struggling for over a year with the spread of a new type of coronavirus, and with all the related consequences in social, political or economic aspects of life. The legal world is affected by the coronavirus crisis since it is the tools of law that must be used to deal with the situation. The executive (public administration), represented mainly by the Ministry of Health (hereinafter „MZdr“) and later by the government, was faced with an unprecedented situation at the beginning of the epidemic, when it had to take a number of restrictive measures making lives of many citizens more difficult. Although the resolution of crisis mainly affects the executive, the whole crisis was unprecedented for the judiciary as well. At least for the part of it that had to stand up to the measures of the executive and deal with how to protect the rights of individuals. Closed restaurants and other establishments, distance learning, masks or even restrictions on movement are just some of the many measures that more or less restricted the rights of all residents. But how to view the state of emergency as such, how to approach emergency measures of the Ministry of Health and how to review crisis measures of the government (especially if these measures are constantly changing)? What is the role of administrative courts and the Constitutional court? How to provide protection of public subjective rights? Will the Pandemic Bill change anything? These are all questions that the judiciary had to deal with. These are the issues that we will address in this article, in an effort to provide a comprehensive and critical analysis of how the courts have approached problematic areas over the past year.