„Jak zazpívám, tak mně hrajte“: Ekonomický potenciál nositelů hudební tradice v kulturní paměti českých zemí

PAVLICOVÁ, Martina a Lucie UHLÍKOVÁ. „Jak zazpívám, tak mně hrajte“: Ekonomický potenciál nositelů hudební tradice v kulturní paměti českých zemí. Online. In Přibylová, Irena; Uhlíková, Lucie. Od folkloru k world music : Hudba a kapitál. Náměšť nad Oslavou: Městské kulturní středisko v Náměšti nad Oslavou, 2021, s. 9-29. ISBN 978-80-907033-5-3.

Základní údaje

• Originální název: „Jak zazpívám, tak mně hrajte“: Ekonomický potenciál nositelů hudební tradice v kulturní paměti českých zemí
• Název anglicky: “Play what I sing”: Economical Potential of the Bearers of Folk Music Tradition in the Cultural Memory of the Czech Lands
• Autoři: PAVLICOVÁ, Martina (203 Česká republika, garant, domácí) a Lucie UHLÍKOVÁ (203 Česká republika).
• Vydání: Náměšť nad Oslavou, Od folkloru k world music : Hudba a kapitál, od s. 9-29, 21 s. 2021.
• Nakladatel: Městské kulturní středisko v Náměšti nad Oslavou

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Stať ve sborníku
• Obor: 50404 Antropology, ethnology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Forma vydání: elektronická verze "online"
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/21:00123188
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-907033-5-3
• ISSN: 2336-565X
• Klíčová slova česky: Lidová hudba a tanec; výdělek hudebníků; proměna tradice; kulturní kapitál
• Klíčová slova anglicky: Folk music and dance; payment of musicians; transformation of tradition; cultural capital
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Odměňování a podmínky lidových hudebníků bylo v pramenech zmiňováno poměrně nesystematicky. Přitom účast hudbeníků na obřadech, tradicích a kalendářních zvyklostech nebo rodinných příležitostech byla přirozenou aktivitou uvnitř venkovské komunity. Muzikanti hráli nejen pro peníze, ale také za jídlo, pití nebo zvláštní věcné výhody. Pro potulné hudebníky a zpěvácky byla hudební vystoupení hlavním zdrojem jejich obživy. Mnoho vynikajících venkovských hudebníků si vydělávalo na živobytí také výukou hraní na různé hudební nástroje. Od konce 19. století nacházeli lidoví hudebníci a tanečníci více příležitostí k prezentaci veřejnosti, což zvýšilo zájem o finanční otázku jejich produkce. S příchod dechových kapel a dalších nových hudebních skupin, starší tradiční venkovských hudebních uskupení ztratilo nejen svůj kulturní potenciál, ale i ekonomický kapitál. Postupně však vznikající folklorní hnutí posílilo postavení lidových hudebníků včetně jejich finanční odměny. k nezaujatému obrazu tradiční lidové kultury.

Anotace anglicky

The economic conditions of folk musicians or their remuneration have been mentioned rather inconsistently in sources and literature of Czech lands. The participation of musicians in ceremonies, traditions, and customs of the calendar, or family occasions was one of their natural activities in rural communities. Musicians played not only for money, but also for food, drink, or special benefits in kind. For itinerant musicians and singers, musical performances were a major source of their livelihood. Many outstanding rural musicians also earned a living by teaching various instruments. From the end of the 19th century, folk musicians and dancers found more occasions to present themselves to the public, which increased interest in the financial issue of their production. With the coming of brass music bands and other novelty groups, older traditional rural music groups lost not only their cultural capital but their economic capital as well. Gradually, however, the emerging folklore movement strengthened the position of folk musicians, including their financial rewards.

Návaznosti

• MUNI/A/1140/2020, interní kód MU: Název: Sociální kapitál nemateriálního kulturního dědictví (Akronym: Sociální kapitál ICH)

Investor: Masarykova univerzita, Sociální kapitál nemateriálního kulturního dědictví