Vliv organizace státní správy na (místní) příslušnost soudů ve správním soudnictví

POTĚŠIL, Lukáš. Vliv organizace státní správy na (místní) příslušnost soudů ve správním soudnictví (The Influence of the Organisation of State Administration on the (Local) Jurisdiction of Administrative Justice). Acta Universitatis Carolinae/Iuridica. Karolinum, 2021, vol. 67, No 4, p. 117-129. ISSN 0323-0619. Available from: https://dx.doi.org/10.14712/23366478.2021.42.

Basic information

• Original name: Vliv organizace státní správy na (místní) příslušnost soudů ve správním soudnictví
• Name in Czech: Vliv organizace státní správy na (místní) příslušnost soudů ve správním soudnictví
• Name (in English): The Influence of the Organisation of State Administration on the (Local) Jurisdiction of Administrative Justice
• Authors: POTĚŠIL, Lukáš (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution).
• Edition: Acta Universitatis Carolinae/Iuridica, Karolinum, 2021, 0323-0619.

Other information

• Original language: Czech
• Type of outcome: Article in a journal
• Field of Study: 50501 Law
• Country of publisher: Czech Republic
• Confidentiality degree: is not subject to a state or trade secret
• WWW: Open access časopisu
• RIV identification code: RIV/00216224:14220/21:00123193
• Organization unit: Faculty of Law
• Doi: http://dx.doi.org/10.14712/23366478.2021.42
• Keywords (in Czech): organizace státní správy; správní soudnictví; místní příslušnos
• Keywords in English: organisation of state administration; administrative justice; local jurisdiction
• Tags: rivok
• Tags: Reviewed

Abstract

Cílem tohoto příspěvku je poukázat na uskutečněné proměny v organizaci státní správy z pohledu správního soudnictví a jeho místní příslušnosti, a to i v širších souvislostech. Za tím účelem by příspěvek měl zodpovědět základní otázku, zda vůbec a pokud ano, tak jak spolu souvisí, nebo se dokonce vzájemně ovlivňuje, organizace státní správy (z pohledu územní působnosti správních orgánů) a organizace správních soudů (z pohledu jejich místní příslušnosti). V této souvislosti se nabízí úvaha, zda by organizace správního soudnictví měla (ná)sledovat organizaci státní správy jako takovou a její trendy, nebo dokonce přesně naopak, jakož i, zda by oba fenomény na sobě neměly být spíše nezávislé. Z tohoto důvodu příspěvek ponechává stranou organizaci samosprávy, která je dosti specifická. Výše uvedené skutečnosti jsou přitom aktuální a podstatné. Vycházíme-li z instrumentálního pojetí správního práva, jakožto souhrnu právních prostředků k ochraně subjektivních práv jednotlivců, je otázka soudní kontroly a přístupu k soudu velmi důležitá. Příspěvek shrnuje problematiku kritérií pro určení místní příslušnosti správních soudů, jejíž právní úprava prošla určitým vývojem, podobně, jako se vyvíjela právní úprava organizace státní správy. Otázkou je, zda lze vysledovat nějaké společné ukazatele. Zatímco „organizační“ změny ve správním soudnictví dosud sledovaly primárně zmírnění přetížení správního úseku Městského soudu v Praze, ne vždy těmto snahám odpovídaly legislativní aktivity na úrovni organizace státní správy, v jistých ohledech je dokonce přímo popíraly. Tím se nastoluje otázka racionality norem správního práva, jakož i jejich vnitřní systémové soudržnosti a předvídatelnosti. Zkoumaná problematika nemá jen ryze praktický nádech, jako jsou kritéria pro určení místní příslušnosti správního soudu. Souvisí to s celkovým stavem jak státní správy, tak i správního soudnictví a jejich organizace, a nabízí se řada otázek obecnější povahy, jako je formální i neformální působení „svého“ krajského soudu na správní orgány v obvodu jeho působnosti, vliv jejich judikatury na „místní správní právo“, otázka dostupnosti správních soudů, resp. přístupu k nim, jakož i jejich zatížení. Příspěvek celkově pojednává o tom, zda lze najít nějaký vztah, potažmo spíše důsledky, plynoucí z územní působnosti správních orgánů, vyplývající ovšem z podoby organizace státní správy, a jemu posléze (ne)odpovídající místní příslušnosti správního soudnictví. Zmíněny budou i možné úvahy de lege ferenda z hlediska organizace a místní příslušnosti správního soudnictví.

Abstract (in English)

This paper deals with changes that have taken place in the organisation of state administration from the perspective of administrative justice and its local jurisdiction. In order to do so, the paper answers the basic question of whether the organisation of state administration (in terms of the local jurisdiction of administrative authorities) and the organisation of administrative courts (also in terms of their local jurisdiction) are related or not. In this context, it is worth considering whether the organisation of administrative justice should follow the organisation of the public/state administration as such and its trends, or even the opposite, and whether the two phenomena should not be independent of each other. The paper summarises the issue of the criteria for determining the local jurisdiction of administrative courts, the legal regulation of which has undergone certain developments, similar to the development of the legal regulation of the organisation of the state administration. The question is whether any common indicators can be traced. The issue under examination is not only of a purely practical nature, such as the criteria for determining the local jurisdiction of an administrative court. It is related to the overall state of both the state administration and the administrative justice and their organization, and it offers a number of questions of a more general nature, such as the formal and informal impact of “its” regional court on the administrative authorities within its jurisdiction, the influence of their case law on “local administrative law”, the question of the availability of administrative courts, or access to them, as well as their caseload. Overall, the paper discusses whether it is possible to find any relationship, or rather consequences, arising from the local jurisdiction of administrative authorities, resulting of course from the form of the organisation of the state administration, and the (non)corresponding local jurisdiction of the administrative justice. Possible de lege ferenda considerations in terms of the organisation and local jurisdiction of the administrative justice are also mentioned.