2021
Limity technologického optimismu z pohledu sociální gerontologie
VIDOVIĆOVÁ, LucieZákladní údaje
Originální název
Limity technologického optimismu z pohledu sociální gerontologie
Název anglicky
Limits of technological optimism as seen by the social gerontology
Autoři
VIDOVIĆOVÁ, Lucie (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Praha, Stárnutí 2021 : Sborník příspěvků z 5. gerontologické mezioborové konference, od s. 189-198, 10 s. 2021
Nakladatel
Pražská vysoká škola psychosociálních studií
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
50401 Sociology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14230/21:00119892
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
ISBN
978-80-906237-4-3
ISSN
Klíčová slova česky
gerotechnologie; technologický optimismus; robot; Pepper; HUMR
Klíčová slova anglicky
gerontechnology; technological optimism; robot; Pepper; HUMR
Štítky
Změněno: 2. 2. 2022 17:44, Mgr. Blanka Farkašová
V originále
Demografické změny ve světových populacích, které přispívají k bezprecedentnímu zvyšování podílu a počtu osob ve vyšším věku v čase koincidují se stejně bezprecedentním tech-nologickým vývojem v oblasti software, hardware a komunikačních technologií. Existuje téměř universální shoda, že technologický rozvoj by mohl být odpovědí na některé z palčivých otázek stárnutí společností. Zvýšení produktivity práce by mohlo pokrýt očekávaný výpadek mladé pra-covní síly nebo chytrá („smart“) řešení podpořit formy poskytování péče závislým seniorům. Do-datečný „push“ efekt měla například i opatření přijímaná společnostmi globálního severu v rámci opatření proti šíření koronavirové infekce způsobující nemoc COVID-19. Ve snaze poskytnou al-ternativní způsoby fungování společnosti bylo podporováno, nabízeno a někde i vyžadováno za-vádění ICT řešení do nejrůznějších oblastí společenského života, včetně e-governmentu, e-health a telemedicíny, online vzdělávání a komunikace v rodinách i v kontextu pečovatelských institucí. Aniž bychom pro to měli v tuto chvíli k dispozici komparativní empirická data, zdá se, že došlo k akceleraci, zrychlení, adaptace nových ICT řešení i mnohými seniory a seniorkami, kteří byli „tra-dičně“ považováni za digitální migranty, za osoby na druhé straně digitální propasti. Ve svém souhrnu by se tak mohlo zdát, že máme důvod k tzv. technologickému optimismu, tedy pocitu, že technologie jsou užitečné, bezpečné, dostupné a rychle se rozvíjející tak, aby byly všemi použi-telné a uživateli vítané do té míry, že budou moci odvrátit negativní dopady lidského bytí a ko-nání. V původním slova smyslu byl koncept technologického optimismu alternativou dnešních diskurzů udržitelného rozvoje tváří v tvář populačnímu boomu. Využití technologií pro zvládání přicházejících problémů poválečných baby-boomů a jejich dětí v pozdějších fázích jejich života je tak jakousi konceptuální odnoží těchto dnes již silně problematizovaných přístupů. V tomto pří-spěvku se zaměřím na vybrané limity gero(nto)technologického optimismu. Na základě předběžných výsledků projektu HUMR vytyčuji argumenty, proč technologický pokrok nemusí být kýženým řešením problémů stárnoucích společností. K diskusi nabízím kon-cepty rozpínající se od technologického ageismu v designu a marketingu moderních technologií a u osob, které jsou jejich nositeli; po různorodé efekty, jako např. efekt eskalátoru, tedy asyn-chronii adaptace na nové technologie a generační výměny; efekt „Babičky“ tj. pojetí seniorů jako ochránců tradic a starých způsobů; efekt objektivních limitů učení; efekt konkurenčních obsahů každodennosti; efekt technologické nedostatečnosti; efekt rychlého zastarávání nebo efekt kul-turního a hodnotového nastavení ne-uživatelů. Tyto multizdrojové a vzájemně se posilující vlivy pak vrhají nové světlo na roli technologií v procesu individuálního i demografického stárnutí a je-jich prožitku.
Anglicky
Demographic change in the world's populations, which is contributing to an unprece-dented increase in the proportion and number of older people over time, is coinciding with equally unprecedented technological developments in software, hardware and communication technologies. There is an almost universal consensus that technological development could be the answer to some of the burning issues of aging societies. Increasing labour productivity could cover the expected shortage of young labour or smart solutions to support forms of care for de-pendent seniors. For example, measures taken by companies in the global north as part of measures against the spread of coronavirus infection had an additional "push" effect. In an effort to provide alternative ways of working, society has supported, offered and sometimes required to implement ICT solutions in various areas of social life, including e-government, e-health and telemedicine, online education and communication in families and in the context of care institu-tions. Without comparative empirical data at this time, it seems that there has been an accelera-tion, acceleration, adaptation of new ICT solutions by many seniors who have been "traditional-ly" considered digital migrants, people on the other hand, digital abyss. In summary, it might seem that we have reason for so-called technological optimism, ie the feeling that technologies are useful, safe, accessible and rapidly evolving so that they are usable by all and welcomed to the extent that they can avert negative effects of human existence and action. In the original sense, the concept of technological optimism was an alternative to today's discourses of sustain-able development in the face of the population boom. The use of technologies to cope with the coming problems of post-war baby booms and their children in the later stages of their lives is thus a kind of conceptual offshoot of these now highly problematic approaches. In this paper I will focus on selected limits of gero (nto) technological optimism. Based on a review of the literature and the preliminary results of the HUMR project, I set out the arguments why technological progress may not be the desired solution to the problems of aging societies. For discussion, I offer concepts ranging from technological ageism in the de-sign and marketing of modern technologies and to the bearers; for various effects, such as the escalator effect, i.e. the synchronization of adaptation to new technologies and generational ex-changes; the "Grandmother" effect, i.e. the concept of seniors as protectors of traditions and old ways; the effect of objective learning limits; the effect of competitive everyday content; the ef-fect of technological inadequacy; the effect of rapid obsolescence or the effect of cultural and value settings of non-users. These multi-source and mutually reinforcing influences then shed new light on the role of technology in the process of individual and demographic aging and their experience.
Návaznosti
| TL02000362, projekt VaV |
|