Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1813461, author = {Hanzelková, Marie}, article_location = {Praha}, article_number = {3-4}, keywords = {pilgrimage broadside ballads; pilgrimage sites; interrelations; appropriation; populare culture}, language = {cze}, issn = {2570-6861}, journal = {Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum}, title = {"Obracení" poutních kramářských písní. Panna Marie Vranovská}, url = {https://publikace.nm.cz/file/df14931b0a1cd9ce64e58da0902058db/29946/07_Acta%20NMP%20HL%203-4.2021_STUDIE_Hanzelkova.pdf}, volume = {66}, year = {2021} }
TY - JOUR ID - 1813461 AU - Hanzelková, Marie PY - 2021 TI - "Obracení" poutních kramářských písní. Panna Marie Vranovská JF - Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum VL - 66 IS - 3-4 SP - 101-110 EP - 101-110 PB - Národní muzeum SN - 25706861 KW - pilgrimage broadside ballads KW - pilgrimage sites KW - interrelations KW - appropriation KW - populare culture UR - https://publikace.nm.cz/file/df14931b0a1cd9ce64e58da0902058db/29946/07_Acta%20NMP%20HL%203-4.2021_STUDIE_Hanzelkova.pdf N2 - Studie se zabývá poutními kramářskými písněmi a jejich přejímáním a adaptací pro jiná poutní místa. Vrcholné období českých kramářských písní (1750–1850) bylo současně dobou, kdy se těšily velké popularitě poutě na blízká i vzdálenější poutní místa. Kolektivní zpěv hrál na poutích důležitou roli a kramářské písně se staly nejoblíbenějším médiem pro šíření poutních písní. Vzrůstající poptávka po poutních písních k lokálním poutním místům vedlo k intenzivní produkci poutních kramářských písní, což bylo ještě podpořeno faktem, že některé tiskárny se nacházely v blízkosti posvátných míst. Moje případová studie se zabývá 46 kramářskými písněmi k poutnímu místu Vranov (tyto písňové tisky vycházely od poloviny 18. století do konce 19. století). Pomocí srovnání s podobnými poutními kramářskými písněmi k jiným českým a moravským poutním místům ukazuji genezi textů a jejich další vývoj. Ve studii ukazuji tři typické způsoby adaptací textů pro jiné poutní místo: 1. "obracení" pomocí prosté změny jména ctěné osoby či poutního místa 2. nahrazení zakladatelské legendy 3. přivlastnění si původní zakládající legendy. Při analýze a srovnání narativů shledávám velmi užitečný koncept Pierra Nory (1989): poutní kramářské písně představuji jako typické médium kolektivní paměti, pro něž je typické připomínání a zapomínání, deformace a přivlastnění. Analyzované vazby mezi poutními kramářskými písněmi dokládají, že tyto texty představují typické žánry populární kultury, v nichž cirkulace a nové použití textů je obvyklé a přirozené. ER -
HANZELKOVÁ, Marie. ''Obracení'' poutních kramářských písní. Panna Marie Vranovská. \textit{Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum}. Praha: Národní muzeum, 2021, roč.~66, 3-4, s.~101-110. ISSN~2570-6861.
|