"Obracení" poutních kramářských písní. Panna Marie Vranovská

HANZELKOVÁ, Marie. "Obracení" poutních kramářských písní. Panna Marie Vranovská. Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum. Praha: Národní muzeum, 2021, roč. 66, 3-4, s. 101-110. ISSN 2570-6861.

Základní údaje

• Originální název: "Obracení" poutních kramářských písní. Panna Marie Vranovská
• Název anglicky: "Obracení" poutních kramářských písní. Panna Marie Vranovská
• Autoři: HANZELKOVÁ, Marie (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum, Praha, Národní muzeum, 2021, 2570-6861.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 60206 Specific literatures
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Kód RIV: RIV/00216224:14210/21:00123382
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• Klíčová slova anglicky: pilgrimage broadside ballads; pilgrimage sites; interrelations; appropriation; populare culture
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Studie se zabývá poutními kramářskými písněmi a jejich přejímáním a adaptací pro jiná poutní místa. Vrcholné období českých kramářských písní (1750–1850) bylo současně dobou, kdy se těšily velké popularitě poutě na blízká i vzdálenější poutní místa. Kolektivní zpěv hrál na poutích důležitou roli a kramářské písně se staly nejoblíbenějším médiem pro šíření poutních písní. Vzrůstající poptávka po poutních písních k lokálním poutním místům vedlo k intenzivní produkci poutních kramářských písní, což bylo ještě podpořeno faktem, že některé tiskárny se nacházely v blízkosti posvátných míst. Moje případová studie se zabývá 46 kramářskými písněmi k poutnímu místu Vranov (tyto písňové tisky vycházely od poloviny 18. století do konce 19. století). Pomocí srovnání s podobnými poutními kramářskými písněmi k jiným českým a moravským poutním místům ukazuji genezi textů a jejich další vývoj. Ve studii ukazuji tři typické způsoby adaptací textů pro jiné poutní místo: 1. "obracení" pomocí prosté změny jména ctěné osoby či poutního místa 2. nahrazení zakladatelské legendy 3. přivlastnění si původní zakládající legendy. Při analýze a srovnání narativů shledávám velmi užitečný koncept Pierra Nory (1989): poutní kramářské písně představuji jako typické médium kolektivní paměti, pro něž je typické připomínání a zapomínání, deformace a přivlastnění. Analyzované vazby mezi poutními kramářskými písněmi dokládají, že tyto texty představují typické žánry populární kultury, v nichž cirkulace a nové použití textů je obvyklé a přirozené.

Anotace anglicky

The focus of this paper is on the Czech pilgrimage broadside ballads and their adapting for different pilgrimage sites. The heyday of Czech broadside ballads (1750–1850) covered also the period in which pilgrimages to both local and more distant holy sites were extremely popular. Collective singing played very important role during pilgrimages and broadside ballads became the most popular medium for disseminating of pilgrimage songs. The increasing demand on pilgrimage songs for local sites led to the intensive production of pilgrimage broadside ballads, supported also by the fact that some printing houses were situated in the neighbourhood of the holy sites. The present case study deals with 46 broadside ballads to the pilgrimage site of Vranov from the mid-18th century to the late-19th century. Through comparism of the similiar broadside ballads to other Czech and Moravian pilgrimage sites I explore the genesis of the texts and their further development. I present three typical ways of adapting the texts for another pilgrimage site: 1.„turning“ by only changing the name of the holy person or the site 2. replacement of the founding legend 3. appropriation of the original founding legend. In analyzing and comparing the narratives, I find, the notion of collective memory (Nora 1989) is very helpful: that is, pilgrimage broadside ballads are introduced as a medium of collective memory, for which remembering, forgetting, deformation and appropriation is very common. The analysed interrelations among the pilgrimage broadside ballads witness that the texts are typical genre of popular culture, where circulation and reusing of texts is frequent and natural.