MUSILOVÁ, Martina. „Theatre“ – What a wonderful and easy metaphor for non-theatrical sciences! In International Theatre Conference JAMU 2021 – THE EVER-EXPANDING HORIZONS OF THEATRE, Brno 25th - 27th Novenber. 2021.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název „Theatre“ – What a wonderful and easy metaphor for non-theatrical sciences!
Název česky “Divadlo” – Jaká báječná a snadná metafora pro nedivadelní vědy!
Autoři MUSILOVÁ, Martina.
Vydání International Theatre Conference JAMU 2021 – THE EVER-EXPANDING HORIZONS OF THEATRE, Brno 25th - 27th Novenber, 2021.
Další údaje
Originální jazyk angličtina
Typ výsledku Prezentace na konferencích
Obor 60403 Performing arts studies
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW web konference
Organizační jednotka Filozofická fakulta
Klíčová slova česky herectví; teorie rolí; triadický model
Klíčová slova anglicky acting; Role Theory; triadic model
Změnil Změnil: doc. MgA. David Drozd, Ph.D., učo 16452. Změněno: 26. 1. 2022 23:33.
Anotace
Theatre as a metaphor is applied in contemporary humanities quite often. Anthropologists, sociologists, historians etc. use this metaphor to explain and analyse specific model of situations and actions. The most frequent is the metaphor of the Actor Playing a Role used by the Role Theory in sociology. But does this metaphor reflect the real state of research in the theatre studies? The contribution introduces the contemporary concepts of theatrical acting: Brechtian epic acting, Grotowski “holy actor”, or improv acting. The triadic models of acting are introduced as a defence against a simplification in non-theatrical sciences such as actor-author-inner spectator (I. Vyskočil), actor-text-character (E. Rozik), social identity-personal identity-identity of ego (E. Goffman), or sense of self-being on the stage-being within the role (K. S. Stanislavski).
Anotace česky
Divadlo jako metafora je často aplikováno současnými humanitními vědami. Antropologové, sociologové, historici atd. používají tuto metaforu, aby vysvětlili a analyzovali specifické modely situací a akcí. Nejběžnější je metafora herce, který hraje roli, využívaná v sociologii v teorii rolí. Ale odpovídá tato metafora stavu výzkumu v současné teatrologii? Příspěvek představuje současné koncepty divadelního herectví: brechtovské epické herectví, Grotowského „svatého herce“ nebo herectví improvizace. Triadické modely herectví jsou představeny jako obrana před zjednodušováním v nedivadelních humanitních vědách jako například: herec-autor-vnitřní divák (I. Vyskočil), herec-text-postava (E. Rozik), sociální identita-osobní identita-identita ego (E. Goffman) nebo sebevnímání-existence na jevišti-existování v roli (K. S. Stanislavski).
Návaznosti
MUNI/A/1533/2020, interní kód MUNázev: Výzkum divadelní kultury v interdisciplinárních přesazích II. (Akronym: DIVADLO)
Investor: Masarykova univerzita, Výzkum divadelní kultury v interdisciplinárních přesazích II.
VytisknoutZobrazeno: 28. 7. 2024 08:32