2021
Odraz kolektivního prožívání nervozity a strachu v komunikačním chování mládeže v internetové diskuzi o koronavirové pandemii
KHATEBOVÁ, SimonaZákladní údaje
Originální název
Odraz kolektivního prožívání nervozity a strachu v komunikačním chování mládeže v internetové diskuzi o koronavirové pandemii
Název anglicky
Influence of the collective experience of nervousness and fear in the communication of youth in the Internet discussion on the coronavirus pandemic
Autoři
KHATEBOVÁ, Simona (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Stylistyka, Polish Academy of Sciences, Committee of Linguistics, 2021, 1230-2287
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60203 Linguistics
Stát vydavatele
Polsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/21:00123421
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
styl; internetová diskuze; emoce; stylotvorný faktor; komunikační faktor; intertextualita; interdiskurzivita
Klíčová slova anglicky
style; Internet discussion; emotions; style-forming factor; communication factor; intertextuality; interdiscursivity
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 7. 4. 2022 12:21, Mgr. Olga Navrátilová, Ph.D.
V originále
Koronavirová pandemie jakožto skutečnost vyvolala napříč společností pocity nervozity a strachu, zvláště v její první vlně. Na textovém materiálu vybrané internetové diskuze o koronavirové pandemii, která probíhá na českém komunitním webu pro děti a mládež, ukážeme, že se kolektivní prožívání nervozity a strachu diskutérů, reagujících mj. na mediální diskurz o koronavirové pandemii, odráží v jejich komunikačním chování a v důsledku toho také ve stylu vybraných diskuzních příspěvků. Ty se vyznačují pozoruhodnou stylizační ustáleností, která dosvědčuje výrazné intertextové působení, které se podílí na vytváření vlastních stylových norem. Tyto normy zčásti odpovídají normám žurnalistického stylu – odráží se to zvláště v užívání spisovného jazyka a přesných a jasných formulacích (autoři udávají číslená data, termíny a hypertextové odkazy). S tímto souvisí i stylizační stereotypnost, která je daná nejen vyšší frekvencí výskytu klíčových lexémů, ale objevují se tu i ustálená větná schémata. Významně to ovlivňuje velmi malý a poměrně ustálený rozsah textů, který omezuje možnost stylizační variability. Emoční reakce na mimojazykovou skutečnost – nervozita a strach z koronavirové pandemie – v důsledku své kolektivní povahy prostupuje napříč diskurzy a jako komunikační faktor ovlivňuje komunikační chování přispěvatelů vybrané internetové diskuze, kteří důsledně monitorují aktuální dění a proklamují negativní emoční reakce na události nasvědčující negativní trend pandemie. Ve skutečnosti se jedná o jejich sdílenou komunikační strategii. Domníváme se tedy, že intenzita kolektivního emočního prožívání nemusí nutně odrážet skutečnou intenzitu individuálního citového vztahu jednotlivců k událostem spojených s pandemií, ale snahu o dosažení a udržení kolektivního konsenzu a virtuálního přátelství.
Anglicky
A coronavirus pandemic is an unprecedented event that has caused feelings of nervousness and fear in society. In the texts of a selected internet discussion on a coronavirus pandemic, which takes place on the Czech community website for children and youth, we can prove that the collective experience of nervousness and fear of participants in the discussion, also responding to the media discourse on coronavirus pandemics, is reflected in their communication behavior and consequently also in the style of selected discussion posts. These posts are characterized by considerable stylistic stability, which testifies to the significant intertextual activity, that contributes to the formation of their own stylistic norms. These norms partly correspond to the journalistic style norms – this is reflected specifically in the use of the standard language, in precise and clear formulations (authors use numerical data, terminology, citations and hypertext links). Related to this stereotypical formulations, caused by the high frequency of key lexemes and stable sentence patterns. This is significantly influenced by the very small range of texts, which limits the possibility of stylistic variability. The small range of the texts is the result of intertextual activity within the Internet discussion, as well as the expression of emotions through emoji. Due to its collective nature, emotional reactions to a non-linguistic reality – nervousness and fear of a coronavirus pandemic – permeate across discourses and, as a communication factor, influence the communication behavior of participants in a selected Internet discussion. They consistently monitor current events and proclaim negative emotional reactions to events indicating a negative trend in the pandemic. It is their shared communication strategy. We believe that the intensity of collective emotional experience does not necessarily reflect the true intensity of an individual's emotional relation to pandemic events, but the effort to reach and maintain a collective consensus and virtual friendship.
Návaznosti
| MUNI/A/1181/2020, interní kód MU |
|