2021
Umělec nesmí nikdy ztratit odvahu : Jan Novák a Bohuslav Martinů ve světle korespondence (1947-1959) / An Artist Must Never Lose Courage : Jan Novák and Bohuslav Martinů in the Light of the Correspondence (1947-1959)
FLAŠAR, Martin a Pavel ŽŮREKZákladní údaje
Originální název
Umělec nesmí nikdy ztratit odvahu : Jan Novák a Bohuslav Martinů ve světle korespondence (1947-1959) / An Artist Must Never Lose Courage : Jan Novák and Bohuslav Martinů in the Light of the Correspondence (1947-1959)
Autoři
FLAŠAR, Martin (203 Česká republika, garant, domácí) a Pavel ŽŮREK
Vydání
Brno, 423 s. 2021
Nakladatel
Masarykova univerzita
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Odborná kniha
Obor
60403 Performing arts studies
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/21:00119483
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-210-9890-9
Klíčová slova anglicky
Jan Novák; Bohuslav Martinů; correspondence; 20th century music; cultural policy; communist regime
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 11. 2. 2022 15:59, doc. PhDr. Martin Flašar, Ph.D.
V originále
This publication documenting the relationship between the composer Jan Novák (1921–1984) and his teacher Bohuslav Martinů from 1947 to 1959 uses compiled sources as the basis for presenting the new facts concerning lives and careers of both composers. A very substantial portion of the study consists of a reconstruction of the context of Czechoslovak cultural policy at the turn of the 1940s and ’50s with detailed examples of the rhetoric and attitudes of specific individuals that led to the more general trends in the reception and evaluation of the works of B. Martinů and J. Novák. On the basis of the correspondence between the two composers and their friends on the one hand and the statements of official institutions and their representatives on the other, we are faced with the concrete outlines of an ideological conflict between the new line of cultural policy and the free artists who exclusively followed their own judgement and conscience. At the beginning there are included biographical chapters outlining the chronological development of Jan Novák as a creative figure until his encounter with Bohuslav Martinů and subsequent studies under him, which were carried on purely in the form of correspondence after 1948 mainly for political reasons. An important part of the book consists of minutes from meetings of the Union of Czechoslovak Composers and of published reviews evaluating Novák’s compositions. The end consists of a search for more general features and parallels in the lives and works of the two composers. Central to the entire study is the edition of the correspondence from B. Martinů to J. Novák (Novák’s letters to Martinů have not been preserved) and of Novák’s reminiscences of his studies under Martinů in New York at the turn of 1947/48 excerpted from Jan Novák’s correspondence to his future wife Eliška Hanousková. The book is supplemented with facsimiles and documents mostly from Novák’s estate kept at the Czech Museum of Music and recollections from Jan Novák’s family members and his friend.
Česky
Publikace dokumentující vztah skladatele Jana Nováka (1921–1984) k jeho učiteli Bohuslavu Martinů v letech 1947–1959 přináší na základě shromážděných pramenů nové skutečnosti z tvůrčího a osobního života obou skladatelů. Velmi podstatnou část práce tvoří rekonstrukce kontextu československé kulturní politiky přelomu 40. a 50. let s detailními ukázkami rétoriky a postojů konkrétních aktérů, které ústily v obecnější trendy v přijímání a hodnocení díla B. Martinů i J. Nováka. Na základě korespondencí obou skladatelů a jejich přátel na jedné straně a projevů oficiálních institucí a jejich zástupců na straně druhé před námi vyvstávají konkrétní obrysy ideologického střetu nové linie kulturní politiky a svobodných umělců, kteří se řídí výhradně vlastním úsudkem a svědomím. V úvodu jsou zařazeny životopisné kapitoly rýsující chronologický vývoj tvůrčí osobnosti Jana Nováka až do setkání s Bohuslavem Martinů a následného studia u něj, které po roce 1948 především z politických důvodů nabylo čistě korespondenční podoby. Zásadní část knihy tvoří zápisy ze schůzí Svazu československých skladatelů a publikované kritiky hodnotící Novákovy skladby. Závěr tvoří hledání obecnějších rysů a paralel v životě a tvorbě obou skladatelů. Těžištěm celé práce je edice korespondence B. Martinů věnované J. Novákovi (dopisy druhé strany se nedochovaly) a dále Novákovy vzpomínky na studium u Martinů v New Yorku na přelomu let 1947–1948 vyňaté z dopisů Jana Nováka jeho budoucí manželce Elišce Hanouskové. Kniha je doplněna faksimilemi a dokumenty pocházejícími převážně z Novákovy pozůstalosti uložené v Českém muzeu hudby a vzpomínkami členů rodiny a přítele Jana Nováka.
Návaznosti
| GA19-06958S, projekt VaV |
|