C 2023

Das Pasticcio Giulio Cesare in Egitto (1731) im Kontext des Opernbetriebs am Wiener Theater nächst dem Kärntnerthor : Alte und neue Erkenntnisse

PERUTKOVÁ, Jana

Základní údaje

Originální název

Das Pasticcio Giulio Cesare in Egitto (1731) im Kontext des Opernbetriebs am Wiener Theater nächst dem Kärntnerthor : Alte und neue Erkenntnisse

Název česky

Pasticcio Giulio Cesare in Egitto (1731) v kontextu vídeňského divadla U Korutanské brány : Staré a nové poznatky

Název anglicky

The Pasticcio Giulio Cesare in Egitto (1731) in the context of opera at the Vienna Kärntnertortheater : Old and new insights

Autoři

PERUTKOVÁ, Jana (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Praha, L'opera italiana - tra l'originale e il pasticcio (Collana : L'opera italiana nei territori boemi durante il Settecento VI.), od s. 279-296, 18 s. L’opera italiana - tra l’originale e il pasticcio. 2023

Nakladatel

Academia

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

60401 Arts, Art history

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14210/23:00129938

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-200-3273-7

Klíčová slova česky

Opera; Vídeň; Kärntnertortheater; Händel; Ariosti; Porpora; pasticcio

Klíčová slova anglicky

Opera; Vienna; Kärntnertortheater; Händel; Ariosti; Porpora; pasticcio

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 6. 3. 2024 21:54, prof. PhDr. Jana Perutková, Ph.D.

Anotace

V originále

Das im Jahre 1731 am Wiener Kärntnertortheater aufgeführte Werk Giulio Cesare in Egitto kann als „Pasticcio par excellence“ gelten und stellt gleichzeitig einen interessanten Beleg des Opernbetriebs am Wiener Kärntnertortheater dar. In diesem Beitrag wurden einige Grundinformationen zu den Opernproduktionen des Kärntnertortheaters um die Wende der 1720erund 1730er-Jahre des 18. Jahrhunderts, und die bisherigen Erkenntnisse zum Ursprung der Pasticcio-Arien kurz zusammengefasst. Neu konnte der vermutliche Librettist mit Giovanni Domenico Bonlini festgelegt und drei der sechs noch unbekannten Arien als Musiknummern aus in London aufgeführten Opern identifiziert werden: Es handelt sich um zwei Arien von Attilio Ariosti (Lucio Vero, 1727) und eine von Nicola Porpora (Elisa, 1726). Dies legt den Schluss nahe, dass der Urheber des Pasticcios – wahrscheinlich Francesco Rinaldi – neben der vollständigen Partitur von Händels Admeto nur mit einigen Kollektionen der Favourite Songs aus Londoner Opern gearbeitet hat.

Česky

Operu Giulio Cesare in Egitto, provedenou v roce 1731 ve vídeňském Kärntnertortheater, lze považovat za pasticcio par excellence. Zároveň je zajímavým příkladem operního provozu ve vídeňském Kärntnertortheater ve Vídni. Ve studii jsou uvedeny informace o operních představeních v Kärntnertortheater po roce 1728 a je nově určen pravděpodobný libretista (G. Bonlini) a původ některých árií. Jedná se o dvě árie od Attilia Ariostiho (Lucio Vero, 1727) a jednu árii Nicoly Porpory (Elisa, 1726). To naznačuje, že autor pasticcia – pravděpodobně Francesco Rinaldi - kromě kompletní partitury Händelovy opery Admeto pracoval pouze s několika sbírkami árií z oper provevdených v Londýně (tzv. Favourite Songs).

Návaznosti

MUNI/A/1061/2022, interní kód MU
Název: Umění, média a design: historické proměny, aktuální trendy a výzvy budoucnosti. Část 2.
Investor: Masarykova univerzita, Umění, média a design: historické proměny, aktuální trendy a výzvy budoucnosti. Část 2.