Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{1818700, author = {Kirsch, Otakar}, article_number = {3}, keywords = {ethnographic museology; development of ethnography and museology; museum collection objects; history of museological thinking in the Czech lands; ethnographic material in museums}, language = {cze}, issn = {0862-8351}, journal = {Národopisná revue}, title = {Hlavní tendence pojetí etnografického muzejního materiálu v dílech českých etnologů a muzeologů do roku 1989}, url = {http://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2021/10/r3-2021.pdf#page=14}, volume = {31}, year = {2021} }
TY - JOUR ID - 1818700 AU - Kirsch, Otakar PY - 2021 TI - Hlavní tendence pojetí etnografického muzejního materiálu v dílech českých etnologů a muzeologů do roku 1989 JF - Národopisná revue VL - 31 IS - 3 SP - 188-203 EP - 188-203 PB - Národní ústav lidové kultury SN - 08628351 KW - ethnographic museology KW - development of ethnography and museology KW - museum collection objects KW - history of museological thinking in the Czech lands KW - ethnographic material in museums UR - http://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2021/10/r3-2021.pdf#page=14 N2 - Etnografický materiál v muzeích se jako výzkumné téma objevuje již v období přelomu 19. a 20. století jako přímý důsledek pražské národopisné výstavy. K intenzivnějšímu rozvoji jeho reflexe nicméně došlo až v období po roce 1918, a to zejména v souvislosti s podporou regionálního bádání v oblasti lidové kultury (např. Stránská, Václavík) a prosazováním obecně muzeologických principů (Lábek, Svoboda). Ke komplexnějšímu uchopení daného fenoménu však došlo až s nástupem komunistického režimu. Tehdejší specifické prostředí vytvářelo vhodné podmínky pro vznik unikátních koncepcí, které usilovaly o úzké propojení teorie a praxe a tematicky se orientovaly zejména na oblast sbírkotvorné, prezentační a edukační činnosti muzeí. Badatelský zájem se rozdělil do dvou hlavních linií. Pro první byla charakteristická především snaha o analýzu autentického movitého materiálu (Kunz, Johnová, Suk), druhý proud pracoval s širším pojetím etnografického sbírkového předmětu, do nějž zahrnoval stavební a přírodní prvky a současně výrazně akcentoval nehmotné kulturní dědictví (Langer, Štika). Zvláštní postavení pak mělo dílo Josefa Beneše, který se na základě dosavadních poznatků pokusil vytvořit ucelený systém zvaný etnografická muzeologie. ER -
KIRSCH, Otakar. Hlavní tendence pojetí etnografického muzejního materiálu v dílech českých etnologů a muzeologů do roku 1989. \textit{Národopisná revue}. Národní ústav lidové kultury, 2021, roč.~31, č.~3, s.~188-203. ISSN~0862-8351.
|