2021
Hlavní tendence pojetí etnografického muzejního materiálu v dílech českých etnologů a muzeologů do roku 1989
KIRSCH, OtakarZákladní údaje
Originální název
Hlavní tendence pojetí etnografického muzejního materiálu v dílech českých etnologů a muzeologů do roku 1989
Název anglicky
Major Trends in the Conception of Ethnographic Museum Materials in the Works of Czech Ethnologists and Museologists before 1989
Autoři
KIRSCH, Otakar (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Národopisná revue, Národní ústav lidové kultury, 2021, 0862-8351
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60500 6.5 Other Humanities and the Arts
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/21:00123613
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
etnografická / národopisná muzeologie; vývoj etnografie a muzeologie; muzejní sbírkový předmět; dějiny muzeologického myšlení v českých zemích; etnografický materiál v muzeích
Klíčová slova anglicky
ethnographic museology; development of ethnography and museology; museum collection objects; history of museological thinking in the Czech lands; ethnographic material in museums
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 12. 4. 2022 15:37, Mgr. et Mgr. Stanislav Hasil
V originále
Etnografický materiál v muzeích se jako výzkumné téma objevuje již v období přelomu 19. a 20. století jako přímý důsledek pražské národopisné výstavy. K intenzivnějšímu rozvoji jeho reflexe nicméně došlo až v období po roce 1918, a to zejména v souvislosti s podporou regionálního bádání v oblasti lidové kultury (např. Stránská, Václavík) a prosazováním obecně muzeologických principů (Lábek, Svoboda). Ke komplexnějšímu uchopení daného fenoménu však došlo až s nástupem komunistického režimu. Tehdejší specifické prostředí vytvářelo vhodné podmínky pro vznik unikátních koncepcí, které usilovaly o úzké propojení teorie a praxe a tematicky se orientovaly zejména na oblast sbírkotvorné, prezentační a edukační činnosti muzeí. Badatelský zájem se rozdělil do dvou hlavních linií. Pro první byla charakteristická především snaha o analýzu autentického movitého materiálu (Kunz, Johnová, Suk), druhý proud pracoval s širším pojetím etnografického sbírkového předmětu, do nějž zahrnoval stavební a přírodní prvky a současně výrazně akcentoval nehmotné kulturní dědictví (Langer, Štika). Zvláštní postavení pak mělo dílo Josefa Beneše, který se na základě dosavadních poznatků pokusil vytvořit ucelený systém zvaný etnografická muzeologie.
Anglicky
Ethnographic material, as a research topic, appeared in Czech museums as early as at the turn of the 19th and 20th centuries, as a direct result of the Czechoslavic Ethnographic Exhibition (Prague 1895). However, it was more intensively reflected only after 1918, especially in connection with the support to regional research into folk culture (e.g. D. Stránská, A. Václavík) and with the promotion of general museological principles (L. Lábek, J. F. Svoboda). The phenomenon was, however, grasped in a more comprehensive way only with the onset of Communist rule. The specific environment of that time created suitable conditions for unique concepts which sought to closely interconnect theory and practice and which were thematically focussed on collectioncreating, presentation and educational activities of museums. The research interest was divided into two main lines. The first one featured efforts to analyse authentic movable material (L. Kunz, H. Johnová, R. Suk); the second stream worked with a broader concept of the ethnographic collection object in which it included building and natural elements, while it strongly emphasised intangible cultural heritage (J. Langer, J. Štika). The work of Josef Beneš, who attempted to create a coherent system, called ethnographic museology, based on existing knowledge had a special position.
Návaznosti
| MUNI/A/1122/2020, interní kód MU |
|