2021
(Ne)lidská hudba? Hudba 20. století mezi subjektivitou a objektivitou
FLAŠAR, MartinZákladní údaje
Originální název
(Ne)lidská hudba? Hudba 20. století mezi subjektivitou a objektivitou
Název anglicky
(In)human music? 20th century music between subjectivity and objectivity
Autoři
FLAŠAR, Martin (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Festival filozofie, Velké Meziříčí, 10. 9. 2021, 2021
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Vyžádané přednášky
Obor
60403 Performing arts studies
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/21:00119938
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
objective music; subjective music; Iannis Xenakis; Milan Kundera
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 6. 4. 2023 12:14, doc. Mgr. Jana Horáková, Ph.D.
V originále
Milan Kundera ve svých esejích přiznává, že v hudbě Varèse a Xenakise nalezl zvláštní útěchu, která spočívá ve smíření s nevyhnutelností konečnosti. Prorokem necitovosti nazval Carl Gustav Jung Jamese Joyce ve své analýze Odyssea. Zde také přichází s tezí, že citovost je nadstavbou brutality. Vyvážení této sentimentality přinášejí proroci asentimentality, podle Junga Joyce, podle Kundery Xenakis. Podle Kundery hudba vždy svojí subjektivitou čelila objektivitě světa. Existují však okamžiky, kdy subjektivita nebo také emocionalita (která za normálních okolností vrací člověka k jeho podstatě a zmírňuje chlad intelektu) stává nástrojem brutality a zla. V takových okamžicích, se naopak objektivní hudba stává krásou, která smývá nánosy emocionality a tlumí barbarství sentimentu. Přednáška Martina Flašara vychází z této Kunderovy teze směrem k dalším úvahám o roli člověka v hudbě 20. a 21. století.
Anglicky
In his essays, Milan Kundera admits that he found a special consolation in the music of Varès and Xenakis, which consists in reconciling with the inevitability of finiteness. Carl Gustav Jung called James Joyce the prophet of insensitivity in his analysis of the Odyssey. Here he also comes up with the thesis that emotionality is an extension of brutality. The balance of this sentimentality is brought about by the prophets of assentimentality, according to Jung Joyce, according to Kundera Xenakis. According to Kundera, music has always faced the objectivity of the world with its subjectivity. However, there are times when subjectivity or emotionality (which normally returns a person to his essence and alleviates the coldness of the intellect) becomes an instrument of brutality and evil. In such moments, on the contrary, objective music becomes a beauty that washes away the layers of emotionality and dampens the barbarity of sentiment. Martin Flašar's lecture is based on Kundera's thesis towards further reflections on the role of man in the music of the 20th and 21st centuries.
Návaznosti
| MUNI/A/1055/2021, interní kód MU |
|