2021
Systémové kortikoidy v terapii ARDS vyvolaného onemocněním covid-19
KELLER, Filip, Veronika KOČÍ, Kristýna ŘIHÁKOVÁ, Jan MALÁSKA, Jan STAŠEK et. al.Základní údaje
Originální název
Systémové kortikoidy v terapii ARDS vyvolaného onemocněním covid-19
Název anglicky
Systemic corticosteroids in the management of covid-19 ARDS
Autoři
KELLER, Filip (203 Česká republika, domácí), Veronika KOČÍ (203 Česká republika, domácí), Kristýna ŘIHÁKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Jan MALÁSKA (203 Česká republika, domácí) a Jan STAŠEK (203 Česká republika, domácí)
Vydání
Anesteziologie a intenzivní medicína, Praha, Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, 2021, 1214-2158
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
30223 Anaesthesiology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14110/21:00123955
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
UT WoS
000695465400005
Klíčová slova česky
COVID-19; ARDS; kortikoidy
Klíčová slova anglicky
COVID-19; ARDS; corticosteroids
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 17. 5. 2022 12:59, Mgr. Tereza Miškechová
V originále
Lidský koronavirus SARS‑CoV- 2 (Severe Acute Respiratory Coronavirus 2) představuje, kvůli schopnosti způsobovat postižení plic u nezanedbatelného procenta postižených, zásadní zdravotnický a potažmo společenský problém. Od propuknutí pandemie koncem roku 2019 byla testována řada léčiv ovlivňujících průběh onemocnění. Až na několik případů však nebyl jejich pozitivní účinek prokázán, navíc v dostatečně kvalitních studiích. Jednou z takových výjimek jsou kortikoidy aplikované u nemocných s těžším stupněm oxygenační poruchy. Kortikoidy mají potenciál příznivě ovlivňovat plicní poškození a reparaci plicních funkcí díky modulaci zánětlivé odpovědi zprostředkované přes glukokortikoidní receptory. Jejich účinek byl potvrzen v několika velkých randomizovaných studiích a v současnosti jsou brány jako nedílná součást komplexní péče o pacienty s pneumonií vyvolanou virem SARS‑CoV- 2, kteří vyžadují oxygenační podporu či umělou plicní ventilaci. Existuje však značná nejistota ohledně optimální dávky kortikoidů napříč takto širokým spektrem pacientů. Data z dřívějších studií u pacientů se syndromem akutní respirační tísně (ARDS) nekoronavirové etiologie svědčí spíše pro vyšší dávky kortikoidů, než byly užity v pracích u pacientů s nemocí vyvolanou SARS‑CoV- 2 (covid-19, coronavirus disease 2019). Stejně tak není jasné optimální načasování a volba konkrétního přípravku. Na tyto otázky by mohla v dohledné budoucnosti pomoci odpovědět právě probíhající klinická hodnocení.
Anglicky
Human coronavirus SARS-CoV-2 (Severe acute respiratory coronavirus 2), due to its ability to cause lung injury in significant percentage of patients, represents great medical and even social problem. Since the outbreak of the pandemic at the end of 2019, many new therapeutics have been tested. Unfortunatelly, real benefit in high quality studies was confirmed in just a few of them. One of these exceptions is represented by corticosteroids used in patients with advanced grade of oxygenation failure. Corticosteroids have favorable influence on lung injury and potentially facilitate reparation of pulmonary functions by modulating inflammatory response mediated through glucocorticoid receptors. Their benefit was confirmed in several randomized trials and they actually represent an integral part of complex care in those patients with pneumonia caused by SARS-CoV-2, who are in need of oxygenotherapy or mechanical ventilation. Nevertheless, uncertainty exists regarding their optimal dose in such a broad spectrum of patients. Data from former studies performed in non coronavirus patients with Acute Respiratory Distress Syndrome (ARDS) favor rather larger doses of steroids than those tested in covid-19 patients. Also optimal timing and choice of specific corticosteroid remains unknown. Ongoing clinical trials could provide answers to these relevant questions.
Návaznosti
CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001826, interní kód MU (Kód CEP: EF16_013/0001826) |
| ||
LM2018128, projekt VaV |
|