Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice

B 2021

Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice

HÜBELOVÁ, Dana, Beatrice-Elena CHROMKOVÁ MANEA, Alice KOZUMPLÍKOVÁ, Jitka COUFALOVÁ, Zuzana DERFLEROVÁ BRÁZDOVÁ et. al.

Základní údaje

Originální název

Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice

Autoři

HÜBELOVÁ, Dana (203 Česká republika, garant), Beatrice-Elena CHROMKOVÁ MANEA (203 Česká republika), Alice KOZUMPLÍKOVÁ (203 Česká republika), Jitka COUFALOVÁ (203 Česká republika), Zuzana DERFLEROVÁ BRÁZDOVÁ (203 Česká republika, domácí), Ivana DRAHOLOVÁ, Jana DUDOVÁ (203 Česká republika), Leona MUŽÍKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Aleš PEŘINA (203 Česká republika, domácí), Ivana TYLČEROVÁ, Martina URBANOVÁ (203 Česká republika) a Hana VOJÁČKOVÁ

Vydání

1. vydání. Praha, 98 s. 2021

Nakladatel

Grada

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

30304 Public and environmental health

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14110/21:00119966

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISBN

978-80-271-3529-5

Klíčová slova anglicky

health inaequalities; planning health strategy; health indicators; health index

Štítky

rivok

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

Změněno: 29. 3. 2022 09:16, Mgr. Tereza Miškechová

Anotace

V originále

Zdraví je multidimenzionální koncept a působení jedné proměnné se může v různých dimenzích lišit. Hodnocení vlivu rozličných determinant na zdraví komplikuje skutečnost, že tyto proměnné navzájem v různé míře korelují, a proto je problematické odhadnout čistý vliv jedné proměnné (Miech, Hauser, 2001). Navíc síla asociace mezi zdravím a jeho determinanty je proměnlivá v průběhu života (Chen et al., 2006). Přesto jsou dané determinanty dobře zavedenými monitorovacími nástroji, a to nejen pro jejich schopnost měřit, ale také z toho důvodu, že konkrétní výsledky umožňují stanovení priority, formulování politik a hodnocení těchto politik (Salmi et al., 2017). Pro prezentované analýzy prostorových diferenciací nerovností ve zdraví a jejich determinant a ukazatelů byla záměrně zvolena územní úroveň okresů (LAU 1) České republiky, a to z toho důvodu, že mezinárodní statistiky a projekty (Eurostat, Euro-Healthy aj.) ve většině případů analyzují stav na úrovni národní, případně regionů soudržnosti (NUTS 2), které ovšem v případě České republiky vytvářejí území s nejednotnou geografickou, sídelní, ekonomickou, sociální, environmentální aj. strukturou uvnitř samotných regionů. K hodnocení nerovností ve zdraví se používá řada metod, mezi nimiž je vytváření indexů (kompozitních indikátorů) ověřenou a používanou metodou na mezinárodní (Saib et al., 2015; Fernandez- Crehuet et al., 2019; Hübelová et al., 2020) i národní úrovni (Pearson-Stuttard et al, 2019; Hübelová et al., 2021). Evropská unie počínaje rokem 2009 zařadila mezi své priority snižování nerovností v oblasti zdraví, a to s podporou Commission Communication Solidarity in Health ve formě sdělení „Reducing Health Inequalities in the European Union“ (EC, 2009). V „sociálním modelu zdraví“ Dahlgrena a Whiteheada (1991) jsou nerovnosti v oblasti zdraví běžně analyzovány v několika dimenzích týkajících se sociálních, ekonomických a environmentálních determinantů. Abychom lépe pochopili, proč jsou některé populace nebo skupiny obyvatel zdravější než ostatní, a aby bylo možné přijmout opatření, která zlepší zdraví a sníží nerovnosti, mělo by monitorování faktorů zdraví přesáhnout rámec měření zdravotních výsledků (WHO, 2017). Z tohoto důvodu je nutný posun v monitorování determinantů a ukazatelů, včetně příčin a rizikových faktorů (Braveman, Gottlieb, 2014). Úkol sledovat nerovnosti zdraví obyvatelstva pomocí indikátorů z více dimenzí vyžaduje především dostupnost prostorově disagregovaných dat. Mít spolehlivé údaje je následně zásadní pro informované rozhodování, identifikaci nedostatků a lepší pochopení dopadů a důsledků tohoto rozhodování (Arcaya et al., 2015). Aktuální celospolečenská situace řeší řadu ekonomických, sociálních a celospolečenských změn, které odrážejí vliv epidemie covid-19. Pro rozhodovací procesy na úrovni národní i regionální je nezbytný efektivní produkt sloužící jako nástroj pro výběr vhodných opatření na zmírnění nerovností ve zdraví. Tato opatření mohou mít o to významnější efekt, pokud budou selektivně cílená.

Návaznosti

TL03000202, projekt VaV

Název: Nerovnosti ve zdraví v České republice: význam a vztah determinant zdravotního stavu obyvatelstva v územních disparitách

Investor: Technologická agentura ČR, Nerovnosti ve zdraví v České republice: význam a vztah determinant zdravotního stavu obyvatelstva v územních disparitách

Citovat

HÜBELOVÁ, Dana, Beatrice-Elena CHROMKOVÁ MANEA, Alice KOZUMPLÍKOVÁ, Jitka COUFALOVÁ, Zuzana DERFLEROVÁ BRÁZDOVÁ, Ivana DRAHOLOVÁ, Jana DUDOVÁ, Leona MUŽÍKOVÁ, Aleš PEŘINA, Ivana TYLČEROVÁ, Martina URBANOVÁ a Hana VOJÁČKOVÁ. Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice. 1. vydání. Praha: Grada, 2021, 98 s. ISBN 978-80-271-3529-5.

@book{1828560,
   author = {Hübelová, Dana and Chromková Manea, BeatriceandElena and Kozumplíková, Alice and Coufalová, Jitka and Derflerová Brázdová, Zuzana and Draholová, Ivana and Dudová, Jana and Mužíková, Leona and Peřina, Aleš and Tylčerová, Ivana and Urbanová, Martina and Vojáčková, Hana},
   address = {Praha},
   edition = {1. vydání},
   keywords = {health inaequalities; planning health strategy; health indicators; health index},
   howpublished = {tištěná verze "print"},
   language = {eng},
   location = {Praha},
   isbn = {978-80-271-3529-5},
   publisher = {Grada},
   title = {Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice},
   year = {2021}
}

TY  - BOOK
ID  - 1828560
AU  - Hübelová, Dana - Chromková Manea, Beatrice-Elena - Kozumplíková, Alice - Coufalová, Jitka - Derflerová Brázdová, Zuzana - Draholová, Ivana - Dudová, Jana - Mužíková, Leona - Peřina, Aleš - Tylčerová, Ivana - Urbanová, Martina - Vojáčková, Hana
PY  - 2021
TI  - Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice
VL  - Neuveden
PB  - Grada
CY  - Praha
SN  - 9788027135295
KW  - health inaequalities
KW  - planning health strategy
KW  - health indicators
KW  - health index
N2  - Zdraví je multidimenzionální koncept a působení jedné proměnné se může v různých dimenzích lišit. Hodnocení vlivu rozličných determinant na zdraví komplikuje skutečnost, že tyto proměnné navzájem v různé míře korelují, a proto je problematické odhadnout čistý vliv jedné proměnné (Miech, Hauser, 2001). Navíc síla asociace mezi zdravím a jeho determinanty je proměnlivá v průběhu života (Chen et al., 2006). Přesto jsou dané determinanty dobře zavedenými monitorovacími nástroji, a to nejen pro jejich schopnost měřit, ale také z toho důvodu, že konkrétní výsledky umožňují stanovení priority, formulování politik a hodnocení těchto politik (Salmi et al., 2017). Pro prezentované analýzy prostorových diferenciací nerovností ve zdraví a jejich determinant a ukazatelů byla záměrně zvolena územní úroveň okresů (LAU 1) České republiky, a to z toho důvodu, že mezinárodní statistiky a projekty (Eurostat, Euro-Healthy aj.) ve většině případů analyzují stav na úrovni národní, případně regionů soudržnosti (NUTS 2), které ovšem v případě České republiky vytvářejí území s nejednotnou geografickou, sídelní, ekonomickou, sociální, environmentální aj. strukturou uvnitř samotných regionů. K hodnocení nerovností ve zdraví se používá řada metod, mezi nimiž je vytváření indexů (kompozitních indikátorů) ověřenou a používanou metodou na mezinárodní (Saib et al., 2015; Fernandez- Crehuet et al., 2019; Hübelová et al., 2020) i národní úrovni (Pearson-Stuttard et al, 2019; Hübelová et al., 2021). Evropská unie počínaje rokem 2009 zařadila mezi své priority snižování nerovností v oblasti zdraví, a to s podporou Commission Communication Solidarity in Health ve formě sdělení „Reducing Health Inequalities in the European Union“ (EC, 2009). V „sociálním modelu zdraví“ Dahlgrena a Whiteheada (1991) jsou nerovnosti v oblasti zdraví běžně analyzovány v několika dimenzích týkajících se sociálních, ekonomických a environmentálních determinantů. Abychom lépe pochopili, proč jsou některé populace nebo skupiny obyvatel zdravější než ostatní, a aby bylo možné přijmout opatření, která zlepší zdraví a sníží nerovnosti, mělo by monitorování faktorů zdraví přesáhnout rámec měření zdravotních výsledků (WHO, 2017). Z tohoto důvodu je nutný posun v monitorování determinantů a ukazatelů, včetně příčin a rizikových faktorů (Braveman, Gottlieb, 2014). Úkol sledovat nerovnosti zdraví obyvatelstva pomocí indikátorů z více dimenzí vyžaduje především dostupnost prostorově disagregovaných dat. Mít spolehlivé údaje je následně zásadní pro informované rozhodování, identifikaci nedostatků a lepší pochopení dopadů a důsledků tohoto rozhodování (Arcaya et al., 2015). Aktuální celospolečenská situace řeší řadu ekonomických, sociálních a celospolečenských změn, které odrážejí vliv epidemie covid-19. Pro rozhodovací procesy na úrovni národní i regionální je nezbytný efektivní produkt sloužící jako nástroj pro výběr vhodných opatření na zmírnění nerovností ve zdraví. Tato opatření mohou mít o to významnější efekt, pokud budou selektivně cílená.
ER  -

HÜBELOVÁ, Dana, Beatrice-Elena CHROMKOVÁ MANEA, Alice KOZUMPLÍKOVÁ, Jitka COUFALOVÁ, Zuzana DERFLEROVÁ BRÁZDOVÁ, Ivana DRAHOLOVÁ, Jana DUDOVÁ, Leona MUŽÍKOVÁ, Aleš PEŘINA, Ivana TYLČEROVÁ, Martina URBANOVÁ a Hana VOJÁČKOVÁ. \textit{Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice}. 1. vydání. Praha: Grada, 2021, 98 s. ISBN~978-80-271-3529-5.

Podrobný výpis o publikaci