J 2021

Systém památkové péče v USA

HEISEROVÁ, Lucia a František SVOBODA

Základní údaje

Originální název

Systém památkové péče v USA

Název česky

Systém památkové péče v USA

Název anglicky

The system of heritage care in the USA

Autoři

HEISEROVÁ, Lucia (703 Slovensko, domácí) a František SVOBODA (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Zprávy památkové péče : časopis státní památkové péče, Národní památkový ústav, Generální ředitelství, 2021, 1210-5538

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50602 Public administration

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14210/21:00124143

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

památková péče; USA; neziskový sektor; soukromý sektor; veřejný sektor

Klíčová slova anglicky

heritage care; USA; non-profit sector; private sector; public sector

Štítky

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 25. 4. 2022 17:53, Mgr. et Mgr. Stanislav Hasil

Anotace

V originále

Text je věnován systému památkové péče v USA, který se od systémů kontinentálních liší zejména v setrvalém uplatňování principu subsidiarity v památkové péči a intenzivním zapojení nevládního neziskového sektoru. Jako většina systémů vznikajících odspodu je zároveň systémem sice organicky vzrostlým a stabilním, avšak složitým a málo přehledným, proto si tento článek klade za cíl vysvětlit jeho základní charakteristické rysy a popsat jeho spletitou strukturu. Text popisuje a vysvětluje dlouhodobý vývoj památkové péče v USA a od toho se odvíjející složitou strukturu na různých úrovních veřejné správy. Zohledňuje rovněž důležitou roli nevládního sektoru. Text tak může posloužit jako užitečná pomůcka pro všechny, kteří s danou problematikou přicházejí do styku nebo mají zájem o obecné dějiny památkové péče jako zvláštního fenoménu.

Anglicky

The article is devoted to the system of heritage care in the USA. This system differs from European systems mainly in the continued application of the subsidiarity principle in heritage care, and the intensive involvement of the non-governmental non-profit sector. Like most bottom-up systems, it is also an organically grown and stable system; it is also complex and not very clear, however, so this article aims to explain its basic characteristics and describe its complex structure. The text describes and explains the long-term development of heritage care in the USA and the resulting complex structure at various levels of government. It also considers the important role of the non-governmental sector. The text can thus serve as a useful tool for all those who come into contact with the issue, or who are interested in the general history of heritage care as a special phenomenon.