2021
„Z veliké a horlivé, též pobožné katolické náchylnosti“. Chrudimský epitaf rodiny Matyáše Heina z Heinbergu († 1653) jako obraz vzpomínání, liturgie a konverze
JAKUBEC, OndřejZákladní údaje
Originální název
„Z veliké a horlivé, též pobožné katolické náchylnosti“. Chrudimský epitaf rodiny Matyáše Heina z Heinbergu († 1653) jako obraz vzpomínání, liturgie a konverze
Název česky
„Z veliké a horlivé, též pobožné katolické náchylnosti“. Chrudimský epitaf rodiny Matyáše Heina z Heinbergu († 1653) jako obraz vzpomínání, liturgie a konverze
Název anglicky
“Out of a great and fervent, as well as devout Catholic disposition.” The Chrudim epitaph of the family of Matyáš Hein of Heinberg (†1653) as an image of remembrance, liturgy, and conversion
Autoři
JAKUBEC, Ondřej (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vyd. Brno, Od dějin umění k uměleckému dílu : Cesty k porozumění vizuální kultuře, od s. 101-114, 14 s. Edice Maturandum 3, 2021
Nakladatel
Book and Pipes - Masarykova univerzita
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60401 Arts, Art history
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14210/21:00124226
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-210-9993-7
Klíčová slova česky
epitafy; sepulkrální památníky; konverze; Chrudim; Hein
Klíčová slova anglicky
epitaphs; sepulchral monuments; conversion; Chrudim; Hein
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 18. 4. 2022 01:17, Mgr. et Mgr. Stanislav Hasil
V originále
Studie se věnuje opomíjené malbě epitafu rodiny Matyáše Cyrila Heina z Heinbergu (†1653), jenž byl původně součástí oltáře sv. Markéty v děkanském chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi, pořízeného v roce 1640. Malba na první pohled představuje typický memoriální objekt, v němž se osobní reprezentace pojí s projevy zbožnosti a přináležitosti ke kolektivní náboženské identitě. Heinův obraz je přitom více než jen zajímavým dokladem malířské produkce z období třicetileté války. Svou ikonografií - zobrazením sakrálního prostoru s dominantou oltáře a žehnajícího katolického kněze - tematizuje sakrální katolický prostor coby místo liturgie, na níž se ve své ad perpetuum zhmotnělé vzpomínce na Heina a jeho blízké symbolicky podílejí nejen zobrazení členové heinovské rodiny, ale i všichni, žijící, kteří se při zádušních bohoslužbách této vzpomínky účastnili. Obraz je přitom definován typicky katolickými atributy (růžence, liturgie), které vizuálně akcentují kontext pravidelných bohoslužeb, sloužených díky Heinově fundaci před tímto oltářem. Heinův epitaf, jako součást oltáře, zřetelně vyjadřuje v zobrazené zádušní liturgii aktuální projev potridentské liturgie a je distinktivním rysem katolické náboženské identity. Malba, stejně jako sama zbožná fundace Matyáše Heina, tím jasně potvrzovala i řádnost katolického děkanského chrámu, který se tímto způsobem „očistně“ vyrovnával s předchozí nekatolickou (utrakvistickou) minulostí města Chrudimi a jeho kostelů, panující zde před rokem 1620. Obrazová liturgická inscenace tak souvisela se specifickou konfesní situací města v první polovině 17. století, resp. s postavením a sociálně-náboženskými rolemi jeho protagonistů. Ti se různými formami podíleli na konverzi Chrudimi a zdejších kostelů a náboženského života.
Anglicky
The study focuses on the often overlooked epitaph painting of the family of Matyáš Cyril Hein of Heinberg (†1653), which was originally part of the altar of St. Margaret in the Dean’s Church of the Assumption of the Virgin Mary in Chrudim, made in 1640. At first glance, the painting is a typical memorial object in which personal representation is linked to expressions of piety and affiliation with a collective religious identity. However, Hein’s painting is more than just an interesting example of a painting produced during the Thirty Years’ War. Through its iconography − the depiction of a sacral space dominated by an altar and a Catholic priest giving a blessing − it thematises the sacral Catholic space as a site of liturgy, in which the depicted members of the Hein family, through their ad perpetuum materialised memory, symbolically participate along with those, who are alive and take part in this memory in requiem masses. At the same time, the image is defined by typically Catholic attributes (rosaries, liturgy) that visually accentuate the context of the regular services celebrated thanks to Hein’s foundation in front of this altar. As part of the altar, the depicted requiem in Hein’s epitaph clearly expresses the current post-Tridentine liturgy and represents a distinct feature of Catholic religious identity. The painting, as well as the pious foundation of Matyáš Hein, thus clearly confirmed the propriety of the Catholic Dean’s church, which in turn “purified” itself from the previous non-Catholic (Utraquist) past of Chrudim and its churches that had dominated the town before 1620. The pictorial liturgical production was thus related to the specific confessional situation of the town in the first half of the 17th century, or rather to the position and socio-religious roles of its protagonists who variously participated in the conversion of Chrudim and its churches and religious life.
Návaznosti
| MUNI/A/1461/2020, interní kód MU |
|