Existují právní překážky zavádění procesu depolymerizace odpadů do praxe?

HANÁK, Jakub a Vojtěch VOMÁČKA. Existují právní překážky zavádění procesu depolymerizace odpadů do praxe? Časopis pro právní vědu a praxi. Masarykova univerzita, 2022, roč. 30, č. 1, s. 115-152. ISSN 1210-9126. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.5817/CPVP2022-1-5.

Základní údaje

• Originální název: Existují právní překážky zavádění procesu depolymerizace odpadů do praxe?
• Název anglicky: Are There Legal Barriers to Depolymerisation of Waste?
• Autoři: HANÁK, Jakub (203 Česká republika, garant, domácí) a Vojtěch VOMÁČKA (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Časopis pro právní vědu a praxi, Masarykova univerzita, 2022, 1210-9126.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Open access časopisu
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/22:00125634
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• Doi: http://dx.doi.org/10.5817/CPVP2022-1-5
• Klíčová slova anglicky: pyrolýza; odpadní pneumatiky; posuzování vlivů na životní prostředí; hierarchie nakládání s odpady
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Článek analyzuje požadavky na zavádění technologie depolymerizace odpadních plastů, zejména pneumatik. Vychází z podpory podobným zařízením, která se projevuje již na úrovni Evropské unie, i reálné poptávky po umístění a provozování konkrétních zařízení, která se střetává s nepřipraveností právní úpravy nebo nejednotným přístupem orgánů státní správy, jak ukazují dosavadní zkušenosti z povolovacích procesů. Žádné zařízení v Česku odpad technologií depolymerizace nezpracovává, přestože různí investoři podnikli více než deset pokusů takové zařízení postavit. Autoři dospívají k závěru, že výraznou zátěž pro investory představuje zejména požadavek provedení posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), který znamená prodloužení povolovacího proces o přibližně 290 dnů. Nevylučuje však uskutečnění záměru, podobně jako jiné požadavky z oblasti veřejného stavebního práva, nakládání s odpady nebo ochrany ovzduší. Zavádění depolymerizace by výrazně napomohlo snížení daňové zátěže minerálního oleje, které lze v zásadě řešit uplatněním režimu podmíněného osvobození od daně, zařazením do nižší sazby daně nebo osvobozením od daně z minerálních olejů.

Anotace anglicky

The paper analyses the requirements for the implementation of depolymerisation technology for waste plastics, especially tyres. It is based on the support for similar facilities, which is already evident at the European Union level, as well as the real demand for the location and operation of specific facilities, which is confronted with the unpreparedness of the legal regulation or the inconsistent approach of the state administration authorities, as shown by the experience from the permitting processes so far. No facilities in the Czech Republic process waste by depolymerisation technology, although more than ten attempts have been made by various investors to build such facilities. The authors conclude that the requirement to carry out an environmental impact assessment (EIA), which means that the permitting process is extended by approximately 290 days, is a significant burden for investors. However, it does not preclude the implementation of the project, similar to other requirements in the field of public construction law, waste management or air protection. The introduction of depolymerisation would significantly help to reduce the tax burden on mineral oil, which can in principle be addressed by applying a tax exemption scheme, a lower tax rate or an exemption from mineral oil tax.