Péče o rány, role pokročilých technologií v hojení ran

VEVERKOVÁ, Lenka, Petr DOLEŽAL, Michal REŠKA a Petr VLČEK. Péče o rány, role pokročilých technologií v hojení ran. 2022.

Základní údaje

Originální název

Péče o rány, role pokročilých technologií v hojení ran

Autoři

VEVERKOVÁ, Lenka, Petr DOLEŽAL, Michal REŠKA a Petr VLČEK

Vydání

2022

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

---

Anotace

V originále

V celosvětovém měřítku se zátěž chronickými onemocněními zvyšuje, přičemž existují značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, věkovými skupinami a socioekonomickým postavením. Od počátku 90. let 20. století má Česká republika systém veřejného zdravotního pojištění, který je do značné míry regulován vládou. V současné době působí jako plátci sedm veřejných zdravotních pojišťoven. U největší zdravotní pojišťovny (VZP) je pojištěno 56 % obyvatel. Ačkoli Česká republika vynakládá na zdraví obyvatelstva výrazně méně prostředků než většina ostatních zemí EU, jeho zdravotní systém poskytuje široký rozsah hrazených zdravotních služeb. Demografické faktory na naší země jsou známé a velikost populace je 10 693 939 z toho podíl obyvatel starších 65 let je 19.9 % oproti jiným státům EU. Obecná doporučení v péči o rány nejsou univerzálním řešením. Integrace technologického pokroku s porozuměním složitých buněčných a biochemických procesů a mechanismů hojení ran vedlo k vývoji pokročilých technologií hojení ran, jako jsou např. bioinženýrské ekvivalenty tkáně, podtlaková léčba (NPWT) a hyperbarická oxygenoterapie. Tkáňové inženýrství způsobilo revoluci v transplantaci kůže od původních autotransplantátů a alotransplantátů k biosyntetickým transplantátům. Autogenní a neautogenní kožní štěpy, které se běžně používají k hojení kožních ulcerací, mohou být spojeny s řadou omezeními, jako je riziko imunitní rejekce, infekce riziko vzniku bolesti, zjizvení, infekce a/nebo opožděné hojení. Potřeba snadno dostupné neantigenní tkáně vedla k vývoji kultivaci lidských tkání pro transplantace. Tyto pokročilé terapie zahrnují kultivované štěpy, autologní/alogenní kompozity, acelulární keratininové štěpy kolagenové matrice a buněčné matrice. Řada produktů je komerčně dostupných a mnoho dalších je ve stádiu vývoje. Mezi ty, které jsou v současné době k dispozici, např. AMNIODERM®. Jedná se o přípravek z lidské amniové membrány, speciálně upravený ke krytí chronické rány. Jde o transplantát, jehož aplikaci lze provádět i ambulantně. Dobré zkušenosti v léčbě defektu tímto přípravkem jsou zejména v terapii diabetických defektů na dolní končetině. Včasné zhojení ulcerací má zásadní význam v prevenci amputací a zachování končetin. Od zavedení ve Spojených státech v roce 1997 se podtlaková terapie (NPWT) nebo vakuově asistovaný uzávěr rány, stala běžně používanou možností léčby v oblasti terapie komplikovaných ran v různých medicínských oborech.Předkládáme zkušenosti z léčby v oblasti hojení ran pomocí podtlakové terapie a výsledky statistické analýzy u 553 nemocných za období 2011–2021. V kombinaci s klinickými údaji naše analýzy poskytují přesvědčivé důkazy o tom, že vhodné použití NPWT je důležité, účinné a nákladově efektivní u vybraných ran, a to jak u hospitalizovaných nemocných, tak i v ambulantní péči. Hyperbarický kyslík (HBO) je již dlouho považována za možnou léčbu u komplikovaných nehojících se vředů. Kyslík stimuluje angiogenezi, fibroblasty a leukocyty a normalizuje kožní mikrovaskulární funkce. Klinicky bylo prokázáno, že HBO zlepšuje transkutánní pO2 v končetinách u některých pacientů s ischemickými vředy. Pokročilé metody hojení ran, pokud jsou vhodně použity, jsou nezbytnou a důležitou součástí algoritmu léčby rány a působí synergicky se standardními režimy péče o pacienta a ránou.