Morfologie mozku u těžké deprese s psychotickými příznaky

BARTEČKŮ, Elis, Jana HOŘÍNKOVÁ a Pavel KŘENEK. Morfologie mozku u těžké deprese s psychotickými příznaky. In 64. česko-slovenská psychofarmakologická konference. 2022. ISSN 1211-7579.

Základní údaje

• Originální název: Morfologie mozku u těžké deprese s psychotickými příznaky
• Název anglicky: Brain morphology in depression with psychotic features
• Autoři: BARTEČKŮ, Elis, Jana HOŘÍNKOVÁ a Pavel KŘENEK.
• Vydání: 64. česko-slovenská psychofarmakologická konference, 2022.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 30215 Psychiatry
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• ISSN: 1211-7579

Anotace

Deprese s psychotickými příznaky je závažným podtypem depresivní poruchy. Její název odráží skutečnost, že se u pacientů vyskytují kromě plně vyjádřeného depresivního syndromu také příznaky psychotické. Léčba depresivní epizody obvykle vyžaduje současné podávání antipsychotik s antidepresivy nebo elektrokonvulzivní terapii. Machanismus rozvoje psychotické symptomatologie u deprese není plně jasný a může zahrnovat procesy odlišné od těch zvažovaných u schizofrenie. Jejich charakter mohou pomoci odhalit studie s využitím zobrazovacích metod. Z dostupných prací se jeví, že pacienti s psychotickou depresí vykazují strukturální a funkční deficit ve frontálních oblastech a insule. Malé množství studií a jejich metodologická omezení ale znemožňují tyto rozdíly jednoznačně potvrdit. Cílem této studie bylo odhalit struktury včetně podstruktur hipokampu a jader amygdaly, jejichž objemy diferencují pacienty s depresí a depresí s psychotickými příznaky.

Do studie bylo zařazeno 37 hospitalizovaných pacientů (19 žen, medián věku 53, mezikvartilové rozpětí 16) s alespoň středně-těžkou depresivní epizodou. U pacientů bylo nejpozději v 1. týdnu po zahájení hospitalizace provedeno vyšetření magnetickou rezonancí mozku. Následně byla provedena automatická segmentace podkorových i korových struktur pomocí aplikace FreeSurfer. Objemy mozkových struktur byly korigovány na intrakraniální objem, věk a pohlaví pomocí metody reziduálů. Následně byla data převedena na z-skóry a zpracována metodou LASSO (least absolute shrinkage and selection operator).

LASSO určilo následující struktury, které se lišily mezi zvolenými skupinami pacientů: v levém hipokampu oblast CA4 a molekulární a granulární zóna gyrus dentatus. V levé amygdale mediální jádro a v pravé amygdale centrální jádro, laterální jádro a přední oblast amygdaly. Dále levý nucleus accumbens, gyrus fusiformis a gyrus temporalis superior bilaterálně. Kromě mediálního jádra levé amygdaly analýza naznačila nižší objemy těchto struktur u pacientů s psychotickou depresí.

Na rozdíl od předchozích studií se v naší práci pacienti s psychotickou a nepsychotickou depresí lišili v oblastech, které se podílejí na zpracování emocí a nikoliv ve vyšších asociačních oblastech. Naše výsledky by mohly naznačovat, že psychotická deprese je podtypem depresivní poruchy, u které je stěžejní výraznější narušení regulace emocí. Rovněž se ale může jednat o důsledek celkově vyšší závažnosti depresivní symptomatologie u těchto pacientů.