Proč na psychologickém kapitálu záleží

DUDÁŠOVÁ, Ludmila, Jakub PROCHÁZKA a Martin VACULÍK. Proč na psychologickém kapitálu záleží. In International Conference on Work and Organizational Psychology 2022. 2022.

Základní údaje

• Originální název: Proč na psychologickém kapitálu záleží
• Název česky: Proč na psychologickém kapitálu záleží
• Název anglicky: Why psychological capital matters
• Autoři: DUDÁŠOVÁ, Ludmila, Jakub PROCHÁZKA a Martin VACULÍK.
• Vydání: International Conference on Work and Organizational Psychology 2022, 2022.

Další údaje

• Typ výsledku: Prezentace na konferencích
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Web organizátora konference se sborníkem abstraktů
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• Klíčová slova česky: psychologický kapitál; vnímaná sociální opora; pracovní angažovanost; životní spokojenost
• Klíčová slova anglicky: psychological capital; perceived social support; work engagement; life satisfaction
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

Příspěvek popisuje studii, jejímž cílem je rozšířit dosavadní poznání o vztazích mezi psychologickým kapitálem (PsyCap), vnímanu sociální oporou, pracovní angažovaností (WE) a životní spokojeností (LS). Vztahy mezi těmito proměnnými byly zkoumány dosud odděleně či prostřednictvím výzkumných designů, které neumožňovaly usuzovat na kauzalitu. Metódy. Jedná se o preregistrovanou longitudinální studii založenou na datech z online dotazníků, které s dvouletým odstupem vyplnilo celkem 202 učitelů. Psychologický kapitál byl zjišťován prostřednictvím revidované verze Compound PsyCap Scale (CPC-12R, Dudášová et al., 2021), vnímaná sociální opora Multidimensional Perceived Social Support Scale (MPSSS, Zimet et al., 1988), pracovní angažovanost Utrecht Work Engagement Scale (UWES; Schaufeli et al., 2002) a životní spokojenost Satisfaction with Life Scale (SLS, Diener et al., 1985). Výsledky. Výsledky analýzy strukturního modelování (SEM) s preregistrovaným syntaxem přinesly podporu pro všechny stanovené hypotézy. Vnímaná sociální podpora predikovala úroveň PsyCap naměřenou o dva roky později. Vyšší úroveň PsyCap byla spojena s menším poklesem subjektivní pohody indikované WE a LS. PsyCap vysvětloval vztah mezi vnímanou sociální oporou a změnami v pracovní angažovanosti a životní spokojenosti v průběhu dvou let. Diskusia. Psychologický kapitál vznikl na prahu třetího tisíciletí v kontextu pozitivní pracovní psychologie a dnes celá řada výzkumů dokumentuje jeho pozitivní vztah k pozitivním pracovním postojům, chování i výkonu. Naše studie rozšiřuje zobecnitelnost dřívějších poznatků o vztazích, které byly dříve zkoumány odděleně u jiných populací a v jiných kontextech, a přispívá k propojení roztříštěných znalostí o PsyCap. Domníváme se, že tato studie jako první popisuje mediační vliv PsyCap na vztah mezi vnímanou sociální podporou a WE. Kombinace opakovaného měření proměnných a kontrola dřívější úrovně WE a LS poskytuje důležitý příspěvek k prokázání kauzality mezi zkoumanými proměnnými, přestože se nejedná o tak přesvědčivý důkaz, jako by mohl přinést experiment. Protože výzkum probíhal v době pandemie covid-19 (první sběr dat na jaře 2019, druhý sběr dat na jaře 2021), přináší také zjištění o důležitosti vnímané sociální opory a PsyCap pro zachování subjektivního well-beingu (indikovaného životní spokojeností a pracovní angažovaností) v době krize.

Anotace anglicky

This presentation describes a study that aims to extend existing knowledge on the relationships between psychological capital (PsyCap), perceived social support, work engagement (WE) and life satisfaction (LS). The relationships between these variables have so far been examined separately or through research designs that did not allow for inferences of causality. Methods. It presents a longitudinal study based on data from online questionnaires completed two years apart by a total of 202 teachers. PsyCap was measured using a revised version of the Compound PsyCap Scale (CPC-12R, Dudášová et al., 2021), perceived social support using the Multidimensional Perceived Social Support Scale (MPSSS, Zimet et al., 1988), work engagement using the Utrecht Work Engagement Scale (UWES Schaufeli et al., 2002), and life satisfaction using the Satisfaction with Life Scale (SLS, Diener et al., 1985). Results. The results of the structural modeling (SEM) analysis with preregistered syntax provided support for all the stated hypotheses. Perceived social support predicted the level of PsyCap measured two years later. Higher levels of PsyCap were associated with a smaller decrease in subjective well-being as indicated by WE and LS. PsyCap explained the relationship between perceived social support and changes in work engagement and life satisfaction over two years. Discussion. This study describes the mediating effect of PsyCap on the relationship between perceived social support and WE and LS. The combination of repeated measurement of variables and control of the prior levels of WE and LS provides an important contribution to demonstrating causality between the examined variables. Because the research was conducted during the covid-19 pandemic (first data collection in spring 2019, second data collection in spring 2021), it also documents the importance of perceived social support and PsyCap for maintaining subjective well-being (indicated by life satisfaction and work commitment) during times of crisis.

Návaznosti

• GA20-03810S, projekt VaV: Název: Když na blízkých vztazích záleží: longitudinální studie vývoje psychologického kapitálu

Investor: Grantová agentura ČR, When Close Relationships Matter: A Longitudinal Study of Psychological Capital Development