K otázce klasifikace a funkcí výrazových prodtředků textu.

PAVELKA, Jiří. K otázce klasifikace a funkcí výrazových prodtředků textu. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university. D, Řada literárněvědná. Brno: Filosofická fakulta brněnské university, 1993, roč. 1993, D40, s. 93-101. ISSN 0231-7818.

Základní údaje

Originální název

K otázce klasifikace a funkcí výrazových prodtředků textu.

Název anglicky

On Classification and Functions of Textual Expressive Means

Autoři

PAVELKA, Jiří (203 Česká republika, garant)

Vydání

Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university. D, Řada literárněvědná, Brno, Filosofická fakulta brněnské university, 1993, 0231-7818

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

Písemnictví, masmedia, audiovize

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

Klíčová slova anglicky

Textual Expressive Means; Classification; Functions

Štítky

CLASSIFICATION, Functions, Textual Expressive Means

---

Anotace

V originále

K otázce klasifikace a funkcí výrazových prodtředků textu.

Anglicky

Klassische Rhetorik, Poetik und Stilistik haben sich bemüht, die Ausdrucksmittel des Textes zu beschreiben und sie als abstrakte Möglichkeiten zu systematisieren, d. h. eine Paradigmatik der Ausdrucksmittel des Textes hinsichtlich ihrer Konstruktion oder sogar ihrer Funktionen aufzubauen. Diese Abhandlung hat sich vorgenommen, die beiden Gesichtspunkte, d. h. den der Konstruktion und den der Funktionen, näher zu bringen. Wir sind jedoch dadurch eingeschränkt, dass hier sowohl Literaturentwicklung als auch Ausdrucksmittel des Textes ausser acht gelassen werden. Zum Ausgangspunkt unserer Arbeit wurde Pavol Horovs Gedicht Z jesene aus dem Sammelband Moje poludnie (1952) genommen. Der analysierte Text zeigte unter anderem, wie groß die Anhäufung der gebrauchten Ausdrucksmittel im Bereich der Tropik in der Poesie ist. Wir waren imstande, konkrete Ausdrucksmittel des Textes und ihre Funktionen zu identifizieren und festzustellen, dass diese Elemente und Funktionen keinen unübersichtlichen Komplex darstellen, sondern dass sie in paradigmatischen und syntagmatischen Beziehungen stehen, die eine "poetische Grammatik" bilden. Diese Grammatik kann jedoch erst nach einer langwierigen Auswertung zahlloser literarischer Texte aufgebaut werden.