2021
Six Observations on the Performation of Hába´s Microtonal Music
SPURNÝ, LubomírZákladní údaje
Originální název
Six Observations on the Performation of Hába´s Microtonal Music
Autoři
SPURNÝ, Lubomír (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vyd. Vienna, New Paths in Opera : Martinů–Burian–Hába–Schulhoff–Ullmann, od s. 221-240, 20 s. 2021
Nakladatel
Holitzer
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60403 Performing arts studies
Stát vydavatele
Rakousko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14210/21:00126472
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-3-99094-008-2
Klíčová slova anglicky
Alois Hába; athematism; microtonality; quarter-tone music
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 24. 3. 2023 17:23, doc. PhDr. Martin Flašar, Ph.D.
V originále
This “Essays” is one of the chapters of the book “New Paths in Opera: Martinů—Burian—Hába—Schulhoff—Ullmann”. The study is dedicated to the applied interpretation and performance of the microtonal works of Alois Hába, especially his chamber and choral compositions. In the general perspective of music history, Alois Hába is usually characterised as one of the leading protagonists of the Central European inter-war avant-garde that moved between Vienna, Berlin and Prague. In the specific context of Czech music he likewise has the reputation of an exemplary innovator but is considered to have been strongly rooted in tradition as well. Hába is known primarily as a tireless propagator of microtonal and athematic music, for which his own term was "liberated music". In this music he added more subtle quarter-, fifth- and sixth-tone intervals to the semitone system and abandoned up traditional treatment of motifs.
Česky
Tato studie je jednou z kapitol knihy New Paths in Opera: Martinů—Burian—Hába—Schulhoff—Ullmann. Alois Hába byl od počátku svého působení, během aktivních let i po své smrti ve všech pracích domácího a zahraničního původu považován za jednoho z nejodvážnějších experimentátorů hudby 20. století. Obvykle se uvádí, že byl neúnavným propagátorem čtvrttónové a atematické hudby. Pouhé konstatování ovšem ještě přesně nevystihuje obsah a vlastně problematizuje skutečnou koncepci Hábovy hudby, neboť skladby komponované v nezvyklých tónových systémech představují necelou třetinu Hábova znějícího díla. Studie představuje kritickou interpretaci vybraných mikrointervalových skladeb českého skladatele Aloise Háby (1893 – 1973). Svou pozornost autor zaměřil především na komorní a sborová díla (op. 7, 10, 27, 31, 43, 72). Autor se zde pokouší upozornit na skutečnost, že rovněž v oblasti mikrointervalové hudby se vedle vlastní kreativní syntaxe významně uplatňují obecné harmonické modely, intervalové kombinace či jiné typizované obraty.