Optimalizace metodiky pro výzkum intracelulárního komplementu v CD4+ T-lymfocytech

ŠTÍCHOVÁ, Julie, Peter SLANINA a Marcela VLKOVÁ. Optimalizace metodiky pro výzkum intracelulárního komplementu v CD4+ T-lymfocytech. In XXXVII. Sjezd českých a slovenských alergologů a klinických imunologů - POUZE ON LINE. 2020.

Základní údaje

• Originální název: Optimalizace metodiky pro výzkum intracelulárního komplementu v CD4+ T-lymfocytech
• Název česky: Optimalizace metodiky pro výzkum intracelulárního komplementu v CD4+ T-lymfocytech
• Název anglicky: Optimization of methodology for research of intracellular complement in CD4 T-cells
• Autoři: ŠTÍCHOVÁ, Julie, Peter SLANINA a Marcela VLKOVÁ.
• Vydání: XXXVII. Sjezd českých a slovenských alergologů a klinických imunologů - POUZE ON LINE, 2020.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 30102 Immunology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Lékařská fakulta
• Klíčová slova česky: CD4 T-lymfocyt, komplement, průtoková cytometrie
• Klíčová slova anglicky: CD4 T-cell, complement, flow cytometry

Anotace

Sérový komplementový systém je znám jako evolučně velmi stará složka nespecifické imunity, která představuje první obrannou linii při boji s invadujícími patogeny. Složky komplementu jsou však tvořeny i imunocyty: antigen prezentujícími buňkami, monocyty, makrofágy, NK buňkami a T-lymfocyty. Intracelulární komplement v imunocytech se nazývá komplozom a zásadním způsobem ovlivňuje přežívání a fázi zánětu. Po aktivaci antigenem CD4+ T-lymfocyt generuje fragmenty komplementu (C3a, C5a a C3b), které jsou uvolňovány na buněčný povrch. Interakce těchto složek s příslušnými receptory ústí v produkci INF-γ a IL-2. Po dosažení vysoké koncentrace IL-2 v okolí buňky komplozom iniciuje přechod z INF-γ produkujících T-lymfocytů do indukovaného regulačního fenotypu (iTreg), charakteristického produkcí protizánětlivého IL-10. Jedná se o důležitý regulační mechanismus Th1 odpovědi. U pacientů s deficitem některých složek komplozomu (C3, CD46) se rozvíjejí rekurentní infekce v důsledku nedostatečné Th1 odpovědi, např. manifestací v podobě běžné variabilní imunodeficience. Na opačné straně stojí dysregulace komplozomu způsobující autoimunitní onemocnění s nadměrnou Th1 odpovědí, např. revmatoidní artritidu či roztroušenou sklerózu. V současné době je zaměřena pozornost na roli komplozomu v imunocytech u různých typů malignit či alergií. Složky komplozomu v CD4+ T-lymfocytech lze detekovat pomocí průtokové cytometrie – intracelulární složky C3b a receptor C3aR, povrchové složky CD46, C5aR, dále produkci cytokinů INF-γ a IL-10. Pomocí ELISA lze stanovit cytokiny v supernatantu izolovaných buněk: INF-γ, IL-10, IL-2 a matrixovou metaloproteinázu MMP9, která je zodpovědná za štěpení složek komplozomu z povrchu buňky. Cílem naší studie je sledování funkce komplozomu v CD4+ T-lymfocytech pacientů s alergickým eozinofilním astmatem, u kterých je Th1 odpověď potlačena ve prospěch Th2 odpovědi. Naše měření ukázala, že zisk adekvátních výsledků je ovlivněn: postupem při izolaci CD4+ T-lymfocytů, jejich kultivací a způsobem stimulace in vitro. Důležitým prvkem je také čas detekce produkce cytokinů a vybraných složek komplementu vně/uvnitř buněk. Optimalizace protokolu zpracování vzorku je tedy zásadní pro měření funkčnosti komplozomu.

Návaznosti

• NU20-05-00146, projekt VaV: Název: Změny intracelulárního komplementu u pacientů s alergickým eozinofilním astmatem

Investor: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Změny intracelulárního komplementu u pacientů s alergickým eozinofilním astmatem, Podprogram 1 - standardní