Zamyšlení nad působností vodního zákona

BERÁNEK, Dominik. Zamyšlení nad působností vodního zákona. České právo životního prostředí. Česká společnost pro právo životního prostředí, 2022, roč. 64, č. 2, s. 29-43. ISSN 1213-5542.

Základní údaje

• Originální název: Zamyšlení nad působností vodního zákona
• Název česky: Zamyšlení nad působností vodního zákona
• Název anglicky: Reflection on the scope of the Water Act
• Autoři: BERÁNEK, Dominik (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: České právo životního prostředí, Česká společnost pro právo životního prostředí, 2022, 1213-5542.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Obor: 50501 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: Open access časopisu
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/22:00126632
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• Klíčová slova česky: věcná působnost vodního zákona; přirozený výskyt; podzemní vody; povrchové vody
• Klíčová slova anglicky: substantive scope of Water act; natural occurrence; groundwater; surface water
• Štítky: rivok
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Příspěvek je zaměřen na otázku věcné působnosti vodního zákona. Ta totiž není zdaleka tak jasná, jak by se mohlo na první pohled zdát, přičemž právní věda se touto otázkou nezabývá. Článek začíná definicí povrchových a podzemních vod, která je založena mimo jiné na přirozeném výskytu. Těžištěm první části je potom zamyšlení nad kritériem přirozeného výskytu povrchových a podzemních vod – jestli je v současné době tato část definice povrchových a podzemních vod reflektována a případně jakým způsobem. Na příkladech ukazuji, že běžně přijímaná interpretace pojmů povrchových a podzemních vod kritérium přirozeného výskytu pomíjí a pod pojmy povrchové a podzemní vody řadí i takovou vodu, která požadavku na přirozený výskyt odporuje. Je-li kritérium přirozeného výskytu nějakým způsobem zohledňováno, pak dvojím způsobem: na jedné straně tak, že jde o vodu nacházející se v přírodě, na druhé straně tak, že jde údajně o kritérium pro vzájemné odlišení povrchových a podzemních vod. Obě takové interpretace jdou však ostře proti textu zákona a žádné argumenty pro odklon od jazykového výkladu zákona nepřinášejí. Zamýšlím se proto nad správností doposud přijímaného výkladu, stejně jako nad důsledky, které s sebou přináší odlišný výklad těchto základních pojmů.

Anotace anglicky

The paper focuses on the issue of the substantive scope of the Water Act. This is not as clear as it might seem at first sight, and legal science does not deal with this issue. The article begins with a definition of surface and groundwater based on natural occurrence. The focus of the first part is then to reflect on the criterion of natural occurrence of surface and groundwater – whether this part of the definition of surface and groundwater is currently reflected and, if so, how. Using examples, I show that the commonly accepted interpretation of the concepts of surface and groundwater ignores the natural occurrence criterion and includes under the concepts of surface and groundwater also water that contradicts the natural occurrence requirement. If the natural occurrence criterion is considered in any way, it is in two ways: on the one hand, by referring to water found in nature, and on the other hand, by referring to it as a criterion for supposedly distinguishing between surface water and groundwater. Both of these interpretations, however, go sharply against the text of the Act and do not provide any arguments for departing from the language of the Act. I will therefore reflect on the correctness of the interpretation adopted so far, as well as on the consequences that a different interpretation of these basic concepts entails